Válka Ruska a NATO? Moskva má recept na vítězství

Moskva - V září uskutečnilo Rusko a Běloruskem masivní exhibici své vojenské techniky Zapad 2017, které mělo nepřátelům připomenout sílu ruské armády. Je jasné, že tím vyslali NATO jasný vzkaz - jsou zpátky a jejich vojenství je silnější, přesnější a modernější, než kdy dřív.

Jasná ukázka ruských provokací ovšem nezůstala bez povšimnutí. Otázka je, zda evropská a potažmo celá reakce NATO byla přiměřená. Členské země jako vždy se chytly do pavučin slovních vyhrožování a odsouzení provokací a agrese v médiích, tato odpověď je však dnešní době už spíše zastaralá a působí jako klišé.

Problémem zde totiž není ruská armáda, její modernizace nebo hrozba, že by mohla jednoho dne zabrat zbytek Evropy podobně tak, jak to udělala s Krymem, potažmo doteď je Rusům vytýkáno, že rozvrací stabilitu celé Ukrajiny. Ve skutečnosti, jak mnozí odborníci se domnívají, Moskva se NATO nemůže rovnat, ať už se jedná o počet vojáků a technologii nebo jejich vyspělost.

To však zdaleka neznamená, že by Kreml v případné válce nemohl vyhrát. Putin dobře vidí obrovskou nevýhodu a slabost NATO, členové se navíc svůj nedostatek nesnaží ani zakrývat. Teorie akce a reakce je až příliš přímočará - nadhodíte problém/hrozbu, a pak jen čekáte až ostatní zareagují.

Evropa však už dlouhodobě reaguje příliš předpovídatelně. Její scénář je vždy stejný - odsoudit, ale nic nepodniknout. A tohle si je Kreml až příliš dobře vědom. Čím víc totiž NATO mluví a diskutuje, tím menší je pravděpodobnost, že se do něčeho skutečně pustí. Ve finále by totiž Putinovi stačilo pár let k tomu, aby se unitárnost aliance rozpadla pod tíhou rozdílné argumentace.

Ve vojenském střetu by nejspíš Moskva s NATO prohrála, ale v otázce jednoty má rozhodně navrch. Členské země nejenže si nerozumí, klesá také chuť bojovat a vlády spíše sahají po apatii a odvrácení se od problémů, dokud se jich to samotné nezačne týkat. V případě Ukrajiny či Sýrie bylo navíc jasné, že kdo jedná rychleji, má výhodu.

Kreml totiž doposud neudělal vůbec nic, co by mohlo vyvolat vznětlivou reakci NATO. Alianci se nelíbí všemožné věci, ale zatím se nestalo nic tak hrozného, aby to vyžadovalo sjednocený postup. Jenže tohle je právě taktika Moskvy, kterou můžeme vystopovat již z dob studené války.

Postupně zabírat a upravovat geopolitiku tak, aby se to nikomu nelíbilo, ale přesto se držet bezpečně v té hranici, aby nikdo nechtěl zvažovat útok. Než se nadějete, zjistíte, že Rusko máte už všude kolem. A NATO bude moci opět volat po nepřípustných provokacích, ale zase nic neudělá. Nebo by se členové mohly konečně jednou domluvit a ukázat světu, že aliance není jen na ozdobu.

Související

Polská armáda, ilustrační fotografie

Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu

Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města
Prezident Trump

Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou

Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku. 

Více souvisejících

NATO Rusko válka

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován

Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.

před 2 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO

Východ Demokratické republiky Kongo čelí katastrofálnímu střetu smrtícího onemocnění a probíhajícího válečného konfliktu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že šíření viru ebola v provincii Ituri v současné době předstihuje reakci zdravotníků, k čemuž zásadně přispívají pokračující boje v regionu. Podle jeho vyjádření na sociální síti X nemohou zdravotnické týmy efektivně budovat důvěru v místních komunitách ani izolovat nemocné v situaci, kdy na oblast dopadají bomby. Šéf WHO má do země dorazit ve středu, aby osobně vedl proces zintenzivnění snah o potlačení nákazy.

před 3 hodinami

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil podrobnosti o robotických modulech, skákajících dronech a vozidlech, které plánuje vyslat na Měsíc v rámci budování trvalé lunární základny. Mezi společnosti vybrané pro konstrukci těchto strojů patří i Blue Origin, vesmírná firma zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, dále společnosti Intuitive Machines a Astrobotic. Spojené státy usilují o to, aby američtí astronauti znovu stanuli na povrchu Měsíce ještě před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa v roce 2029.

před 4 hodinami

ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty

Léky, které bylo dosud možné získat výhradně v ordinacích specialistů, budou moci od 1. července předepisovat také praktičtí lékaři. Stovky tisíc pacientů s nemocným srdcem, ledvinami, cukrovkou či dalšími chronickými chorobami tak ušetří čas strávený objížděním odborných ambulancí. Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která tuto úpravu navrhuje, se v současné době nachází ve fázi připomínkového řízení se zkrácenou sedmidenní lhůtou.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce

Evropská unie v současné době intenzivně zvažuje obnovení diplomatických kontaktů s Moskvou ohledně konfliktu na Ukrajině. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americké vyjednávací úsilí zcela uvízlo na mrtvém bodě a Rusko zároveň stupňuje své ničivé letecké údery. Celá záležitost se stane hlavním tématem neformálního setkání evropských ministrů zahraničí na Kypru. Samotná Ukrajina na Evropskou unii naléhá, aby pomohla vyjednat ukončení války, přičemž ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Kyjev má velký zájem vnést do celého vyjednávacího procesu novou dynamiku.

před 6 hodinami

Rada míru

Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala

Oficiální finanční fond zřízený Světovou bankou pro Radu míru amerického prezidenta Donalda Trumpa neobdržel doposud žádné prostředky. Tento stav trvá navzdory tomu, že Spojené státy americké spolu s dalšími světovými lídry přislíbily na podporu této iniciativy celkovou částku ve výši 17 miliard dolarů. Informaci přinesl deník Financial Times s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje, které jsou s celou záležitostí podrobně obeznámeny. Jeden z těchto zdrojů doslova potvrdil, že na zmíněný účet nebyl vložen ani jeden jediný dolar.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

před 8 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli

Poté, co o úterním poledni dali Čechům šanci na lepší umístění Dánové tím, že svůj duel s Norskem poslali do prodloužení, žila naděje, že by skutečně z toho mohlo být konečné druhé místo ve skupině B pro český tým a tím pádem snadnější soupeř. A hlavně také možnost hrát čtvrtfinále ve Fribourgu a necestovat tak do Curychu. Ani jedno se nakonec bohužel nevyplnilo. A to i přesto, že Češi do duelu s obrovským favoritem vstoupili dobře. Po dvou třetinách dokonce vedli 2:1, ale v závěrečné třetí třetině se Kanaďanům povedlo otočit skóre. I když z toho nakonec byla prohra, dá se říct, že Češi odčinili předešlou ostudnou prohru s Norskem.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Lebka svaté Zdislavy, ilustrační fotografie.

Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy

Církev prozradila, jaký bude další osud lebky svaté Zdislavy, která se v květnu na krátkou dobu ocitla v rukou zloděje. Vzácná relikvie má být vystavena pouze při sobotní pouti. Následně se vrátí do hrobu. Oznámil to pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. 

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU

Jedna z českých vysokých škol bude mít nové nejvyšší vedení. Prezident Petr Pavel v úterý vyhověl návrhu akademického senátu a odvolal rektorku Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Barbaru Marii Willi. Ve funkci byla teprve od ledna.

včera

včera

Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta

Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy