Britští europoslanci budou mít nižší důchody

Návrh počítá s tím, že dočasně bude neobsazeno 46 ze 73 křesel, které opustí britští europoslanci. V budoucnu by je mohly obsadit nové členské státy EU. Zbývajících 27 nynějších britských mandátů by se mělo rozdělit mezi 14 členských zemí, které aktuální rozdělení křesel s ohledem na počet jejich obyvatel mírně znevýhodňuje.

Početně polepšit by si tak měly hlavně Francie a Španělsko, které získají navíc po pěti europoslancích; Itálii a Nizozemsku přibudou tři europoslanci. Irové dostanou dva europoslance navíc a dalších devět zemí včetně Slovenska (14 mandátů) nebo Rakouska (19 mandátů) budou mít o křeslo víc.

Jednadvacet křesel bude mít v Evropském parlamentu tak jako Česko dalších pět zemí, a to Belgie, Portugalsko, Řecko, Maďarsko a nově Švédsko. Nejsilnější početní zastoupení zůstane Německu, ktaré bude mít nadále 96 europoslanců. Nejmenší šestičlenné zastoupení zůstane Kypru, Maltě a Lucembursku.

Senátní výbor ocenil, že Evropský parlament odmítl v rámci volebních úprav snahu o vytvoření celounijních nadnárodních kandidátek, kterou prosazoval zejména francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle kritiků včetně českých europoslanců by to přispělo k vytváření centralizované unie a posílilo by to zastoupení větších zemí na úkor malých a středně velkých.

Změny v počtu členů Evropského parlamentu musí potvrdit všechny členské státy EU. Sněmovna zatím podle svého webu návrh na programu nemá.