Rusko vrací úder. Nové sankce postihnou stovky Ukrajinců, oznámil Medveděv

Chystané ruské sankce vůči Ukrajině se dotknou stovek Ukrajinců, "kteří svým počínáním poškodili" ruské zájmy. Podle listu Kommersant to dnes prohlásil ruský premiér Dmitrij Medveděv, podle něhož Rusko také hodlá omezit dovoz ukrajinského zboží. Medveděvova vláda se chystá sankce přijmout v nejbližší době, a to v odvetě za podobné kroky, které oznámil Kyjev.

"Hovoříme-li o fyzických osobách, pak se vší pravděpodobností půjde o stovky lidí, kteří svým počínáním poškodili zájmy naší země. Jsou tam podnikatelé i další lidé. Na seznamu jsou přirozeně také ukrajinské firmy, tedy právnické osoby, zaregistrované podle ukrajinského práva a tak či jinak kontrolované občany, vůči kterým budou zavedeny sankce," řekl šéf ruské vlády. "V nejbližší době dostanu tyto dokumenty na stůl a všechny je podepíšu," dodal.

Postih má podle Medveděva konkrétně spočívat v blokování majetku, který mají tito lidé v Rusku a s kterým budou mít zakázáno jakkoli nakládat. Dále půjde o zákaz převodu peněz z Ruska, čili o zákaz vývozu kapitálu.

Rusko podle Medveděva také zvažuje, zda ještě více omezí dovoz z Ukrajiny. Přestože to Kyjev nijak nezdůrazňuje, Rusko podle Medveděva přes všechny potíže, zákazy a omezení z poslední doby stále zůstává největším obchodním partnerem Ukrajiny, odkud dováží výrobky za miliardy rublů.

Prezident Vladimir Putin podepsal v pondělí výnos o uplatnění sankcí kvůli nepřátelským krokům Ukrajiny. Oznámila to ruská média s odvoláním na Kreml. Cílem má být "obrana národních zájmů". Putin ve výnosu nařídil vládě, aby stanovila zvláštní ekonomická opatření a okruh fyzických a právnických osob, vůči kterým se tato opatření uplatní.

Ukrajina na konci září zavedla sankce proti ruským dopravním podnikům, které spolupracují s proruskými separatisty v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Jde o zmrazení bankovních účtů, omezení obchodních transakcí, částečné či úplné přerušení přepravy zboží či přeletů přes území Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko nedávno vyzval k dalším sankcím proti Rusku kvůli sporům v Azovském moři, kde Rusko po stavbě mostu přes Kerčský průliv na anektovaný poloostrov Krym omezuje plavbu ukrajinských a zahraničních plavidel.

Vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem jsou více než napjaté od anexe Krymu a propuknutí konfliktu na Donbasu na jaře 2014 po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě. Konflikt si mezitím vyžádal více než 10.000 životů. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva to ale popírá.

Související

Dmitrij Medveděv

Popírání, hněv a přetrvávající požadavky. Moskva reaguje na americké sankce

Spojené státy uvalily sankce na klíčové ruské ropné giganty, což vyvolalo v Moskvě smršť emocí a rozporuplných reakcí. Prezident Donald Trump tak poprvé přímo zasáhl velké energetické společnosti Rosněfť a Lukoil, což je významný obrat. Reakce spojenců Vladimira Putina se pohybovaly od popírání dopadu přes hněv až po připomínání údajně dojednaných ekonomických dohod.

Více souvisejících

Dmitrij Medveděv Rusko Ukrajina sankce Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy