"Pracujte a roďte." Premiér vyzval Ukrajince, aby i za válečného stavu žili normálně

Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman dnes vyzval své spoluobčany v deseti správních oblastech Ukrajiny, kde je zaváděn válečný stav, aby žili normálně. "Žijte obyčejným životem. Pracujte, studujte, roďte. Jsem hluboce přesvědčen, že za třicet dnů budeme mít všechny důvody, abychom válečný stav neprodlužovali, a vše se vrátí k normálu," prohlásil během zasedání vlády.

Vyhlášení válečného stavu je podle premiéra odpovědí na ruskou agresi. "Uvědomujeme si, že vždy musíme být připraveni odrazit agresi našeho nepřítele, který ještě nedávno byl naším (dobrým) sousedem," řekl Hrojsman podle listu Ukrajinska pravda.

Ukrajina se rozhodla vyhlásit válečný stav v reakci na nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruští pohraničníci ostřelovali a zadrželi tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva i s jejich posádkami.

Prezident Petro Porošenko dnes podle prezidentské kanceláře podepsal zákon, který potvrzuje výnos o válečném stavu. Kancelář také zveřejnila konečné znění výnosu o vyhlášení válečného stavu v deseti oblastech od 26. listopadu do 26. prosince. Tento krok má podle Porošenka uchránit zemi od hrozící války s Ruskem. Média připomínají, že válečný stav byl na Ukrajině vyhlášen vůbec poprvé, nehledě na anexi Krymu a konflikt s proruskými separatisty na východě země, který si za čtyři roky vyžádal více než 10.000 mrtvých.

Jako první podle listu Kommersant pocítili důsledky válečného stavu Rusové cestující na Ukrajinu: v úterý na dvou kyjevských letištích nevpustili do země více než 70 Rusů, další už v pondělí v Minsku nevpustili do letadel mířících do Kyjeva. Ukrajina podle ruského deníku také posiluje ochranu pozemní hranice s anektovaným Krymem, přes kterou se dostat je nyní komplikovanější než dosud.

Ukraine regions placed under martial law start preparing defences: Kherson regional defense council already moved law enforcement to heightened alert, in Kharkiv military troops put to combat readiness, Mykolayiv inspecting fortifications and bomb shelters https://t.co/iSJbJafnNz

— Aki Heikkinen (@akihheikkinen) 27. listopadu 2018

V separatisty ovládaných částech Donbasu na východě Ukrajiny zpráva o vyhlášení válečného stavu podle Kommersantu vyvolala znepokojení: "Panika sice nevypukla, ale někteří obyvatelé se rozhodli doplnit si zásoby krup, soli a cukru, které kupovali ve velkém."

Obavy ale budí hlavně hrozba výpadku ukrajinských důchodů, za kterými musí penzisté z Doněcka či Luhanska a okolí jezdit na území kontrolované kyjevskou vládou. Teď nelze vyloučit nové potíže při přechodu frontové linie. Povstalecké úřady také odrazují před návštěvou Ukrajiny z toho důvodu, že mladší ročníky by mohly být povolány do ukrajinské armády.

Související

Volodymyr Hrojsman (ukrajinský premiér)

Zelenskyj narazil. Ukrajinský parlament nepřijal rezignaci premiéra Hrojsmana

Ukrajinský parlament dnes v hlasování nepřijal rezignaci premiéra Volodymyra Hrojsmana, kterou šéf vlády minulý týden podal po výzvě nového prezidenta Volodymyra Zelenského. Proti odstoupení vlády se vyslovila nejsilnější parlamentní strana bývalé hlavy státu Petra Porošenka, podle níž by pád kabinetu před červencovými předčasnými volbami přivedl zemi k "chaosu". Zelenskyj poté předložil parlamentu návrh na odvolání ministra zahraničí a obrany a ředitele tajné služby SBU, informovala agentura Reuters.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Ukrajinu řídí fašisté? Expertka poukázala na důležité skutečnosti

Až se na počátku června ujme zvolený prezident Volodymyr Zelenskyj úřadu, Ukrajina se stane druhou zemí, která bude mít souběžně prezidenta i premiéra židovského původu, konstatuje Melinda Haringová v komentáři pro server Washington Post. Expertka na euroasijský region z think tanku Foreign Policy Research Institute poukazuje, že premiér Volodymyr Hrojsman je o pouhý týden starší než Zelenskyj a bude v čele vlády nejméně do října, kdy Ukrajinu čekají parlamentní volby.

Více souvisejících

Volodymyr Hrojsman ,  Ukrajina ,  Rusko ,  Azovská krize ,  Petr Porošenko

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 4 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 4 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 6 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 7 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 8 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy