Ukrajinu řídí fašisté? Expertka poukázala na důležité skutečnosti

Minulost nic neříká o současnosti

Ruský prezident Vladimir Putin přitom již více než pět let tvrdí, že Ukrajinu řídí "antisemitské síly" a za protesty z Majdanu z na přelomu 2013 a 2014 stáli "fašisté", připomíná Haringová. Zdůrazňuje, že Moskva nevynechá jedinou příležitost, aby nepoukazovala na problematickou minulost Ukrajiny, především kolaboraci některých ukrajinských nacionalistů s nacisty ve 40. letech minulého století.

Odhaduje se, že během holocaustu byly na území dnešní Ukrajiny zabity více než dva miliony Židů, přičemž Moskva je na toto období fixována, uvádí odbornice. Tvrdí, že tato pochmurná kapitola ovšem nic neříká o moderní Ukrajině a těch, kteří ji dnes řídí.

"Krajně pravicové strany na Ukrajině nemohou proniknout do parlamentu," pokračuje expertka. Podotýká, že v letošních prezidentských volbách získal kandidát krajně pravicové strany Svoboda pouze 1,62 % hlasů a partaj samotná ve volbách v roce 2014 oslovila jen 4,71 % voličů, a tak nezískala žádný mandát.

Ačkoliv si krajně pravicové strany vedou lépe v mnoha západních státech, podle kremelských fantasií je realita jiná, konstatuje Haringová. Deklaruje, že moderní Ukrajina je ovšem dobré místo pro Židy, přičemž odkazuje na prohlášení Borise Ložkina z Židovské konfederace Ukrajiny, podle něhož v zemi neexistují překážky, aby Židé působili ve vládě, vysokém byznysu či akademické obci.

Ložkin, který v letech 2014-2016 pracoval jako šéf kanceláře prezidenta Petro Porošenka, než jej nahradil jiný Žid, Ihor Rainin, také ujišťuje, že na Ukrajině neexistuje náboženská diskriminace a že sovětská éra je dávno pryč, připomíná odbornice. Dodává, že také ukrajinská veřejnost je přesvědčena, že hluboce zakořeněný antisemitismus je věcí minulosti.     

"Ukrajinci patří k nejvíce tolerantním (národům) vůči Židům v celé Evropě," píše Haringová. Odkazuje na průzkumy, podle kterých jen 5 % Ukrajinců nepovažuje Židy za své spoluobčany, což je nízké číslo ve srovnání s ostatními zeměmi regionu, například s Ruskem, kde Židy odmítá 14 % lidí.

Židé na Ukrajině prosperují a jen v Dnipru, velkém průmyslovém městu ve střední Ukrajině, tvoří Židé 5 % z téměř milionové populace, přičemž podle židovských organizací jejich počet roste, emigracím do Izraele navzdory, konstatuje expertka. Doplňuje, že významní židovští byznysmeni působí také Oděse, Kyjevě a Lvově.

Limity existují

Vstřícný přístup Ukrajinců k Židům má své limity, připouští Haringová. Poukazuje, že mnoho příslušníků židovské komunity nemá problém bavit se o této otázce, ale jen málo je ochotno otevírat ji veřejně, čehož je příkladem i Zelenskyj, který během předvolební kampaně příliš nehovořil o svém původu a vyznání.

Jde o nepsanou normu mnoha Židů na Ukrajině a v Rusku, že své židovství nestaví na odiv, vysvětluje expertka. Odkazuje na Zelenského prohlášení, že skutečnost, že je Žid není v popředí jeho uvažování, stejně jako na fakt, že zvolený prezident i současný premiér Hrojsman vedou sekulární život a ani se neví, zda slaví židovské svátky.

Problémy tedy přetrvávají a Ukrajina neučinila dost pro jasný rozchod se svou minulostí, míní odbornice. Vysvětluje, že v zemi sice existují snahy připomínat holocaust, ale zároveň se projevuje tendence krčit rameny a tvrdit, že Židé si žádné zvláštní zacházení nezaslouží, protože nacisté přeci zabili více Ukrajinců než Židů.    

Za ještě větší problém považuje Haringová oslavování postav, které páchaly válečné zločiny, případně se na nich podílely, například vůdce ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery, jehož stoupenci zmasakrovali na sto tisíc Poláků a spolupracovali s nacisty na vraždění Židů.

"Dříve či později budou muset Ukrajinci čelit této mučivé historii, jak postupují ke svému cíli stát se moderním evropským státem," upozorňuje expertka. Varuje, že neporozumění není omezeno na minulost, protože v zemi od revoluce v roce 2014 beztrestně působí malé, ale hlasité skupiny antisemitských extremistů a Porošenkova vláda před nimi opakovaně zavírá oči.

Existují ovšem jasné důkazy, že většina Ukrajinců antisemitské názory a krajně pravicový extremismus odmítá, což je špatnou zprávou pro kremelské propagandisty, kteří se snaží využít zločinů menšiny z minulosti k diskreditaci úspěchů dnešní většiny, tvrdí Haringová. Za dobrou zprávu pro Ukrajinu naopak označuje fakt, že malá, ale silná ukrajinská židovská komunita má nyní zástupce ve vysokých úřadech.