"Je vidět stále jasněji, kdo se fláká." Tlak na spojence NATO, aby přispěli na zbraně pro Ukrajinu, roste

„Čím déle to trvá, tím jasněji vidíte, kdo se předvádí a kdo se fláká,“ řekl vysoký diplomat NATO. Program bude hlavním bodem středečního jednání ministrů zahraničí Aliance v Bruselu.

Program, známý jako Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), byl založen v červenci s cílem umožnit pokračování dodávek amerických zbraní na Ukrajinu. Po nástupu prezidenta Donalda Trumpa k moci totiž finanční vojenská pomoc z Washingtonu vyschla. Bílý dům je však ochoten prodat zbraně, které zaplatí ostatní spojenci. Od spuštění programu formálně přispělo 11 z 32 členských zemí NATO do pěti samostatných balíčků v celkové hodnotě 2,5 miliardy dolarů. Generální tajemník Aliance Mark Rutte minulý týden oznámil, že do konce roku země utratí celkem 5 miliard dolarů. Dalších šest zemí přislíbilo účast.

Generální tajemník NATO Mark Rutte v úterý uvedl, že se bude jednat o dalším směřování iniciativy. Dodal, že do schématu již přispěly přibližně dvě třetiny členských zemí. Vlády Austrálie a Nového Zélandu, jejichž příspěvky by měly být součástí připravovaného balíčku, se k věci odmítly vyjádřit. Kyjev PURL iniciativu ocenil. Díky ní získal klíčové americké zbraně, včetně žádaných systémů protivzdušné obrany Patriot.

Nyní alianční spojenci hledají cesty, jak učinit schéma udržitelnější. Cílem je posílit vyjednávací pozici Ukrajiny během probíhajících mírových jednání a zajistit trvalé dodávky životně důležitých zbraní. Jednou z možností je eliminovat potřebu pravidelných balíčků v hodnotě 500 milionů dolarů. To by zemím umožnilo přispívat finančními prostředky flexibilněji, kdykoli budou chtít.

Diskusi ovlivňuje také snaha Evropské unie využít 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv k financování reparačního fondu pro Ukrajinu. Tato iniciativa čelí odporu zejména ze strany Belgie, kde je uložena většina těchto prostředků. I když Aliance dokáže program PURL udržet národními příspěvky, dva diplomaté NATO uvedli, že by bylo velmi užitečné, kdyby mohli spojenci využít i ruské peníze.

Velvyslankyně Kyjeva při NATO, Alyona Getmanchuková, sdělila, že Ukrajina má upřímný zájem na tom, aby byla iniciativa PURL udržitelná. „Materiály dodané prostřednictvím balíčků PURL nám pomáhají udržet linii,“ řekla. Dodala, že alespoň 12 miliard dolarů z tohoto schématu v příštím roce by Kyjevu umožnilo „vyjednávat z mnohem sebevědomější a bezpečnější pozice.“ Generální tajemník Rutte souhlasil, když řekl: „Pro příští rok se samozřejmě musíme ujistit, že budeme mít opět alespoň 1 miliardu dolarů měsíčně“. Předložil prý některé návrhy, jak postavit program na „bezpečnější základ“.

Ed Arnold, výzkumný pracovník z londýnského think tanku Royal United Services Institute, navrhuje, aby spojenci více zdokonalili svou komunikaci ohledně programu ve Spojených státech. Zdůraznil, že Trump vede USA velmi transakčním způsobem. Spojenci by proto měli v republikánských státech, kde se nacházejí zbrojní továrny, jasně ukázat voličům, že „přímo profitují z těchto evropských peněz a podporují Ukrajinu.“

Nesrovnalost mezi zeměmi, které platí miliardy, a těmi, které se „vezou zadarmo“, je stále více dráždivá. „Naše trpělivost se trochu tenčí,“ řekl jeden diplomat NATO. Panuje „trocha frustrace“ vůči zemím, které nepřispěly vůbec, i vůči těm, které slíbily malé částky. „Mnoho zemí si myslí, že je to příliš málo a příliš pozdě.“ Někteří spojenci jako Dánsko, Norsko a Nizozemsko již přispěli do schématu opakovaně. Koncem pondělí Německo, Polsko a Norsko oznámily, že budou společně financovat příští balíček PURL.

Jiné země, jako je Itálie (třetí největší ekonomika EU), sice naznačily, že se připojí, ale formální oznámení zatím neučinily. Některé země, které nepřispěly, jako Rumunsko a Černá Hora, mají nedostatek financí. Jiné, jako Maďarsko, jsou ideologicky proti pomoci Ukrajině. Další státy, včetně Spojeného království a České republiky, posílají vojenskou pomoc jinými způsoby. Například Francie je vůči plánu obezřetná, zčásti proto, že nechce používat evropské peníze na podporu amerických zbrojních společností. „V rámci Aliance je tlak na to, aby se přispívalo více, opravdu obrovský,“ uvedl jeden z diplomatů.

„Každý z nás musí přispět individuálně,“ prohlásil vysoký diplomat NATO a dodal, že existuje „velká nerovnováha“.