Albánie chce vytvořit balkánskou obdobu schengenského prostoru

Rama uvedl, že "dříve či později budou občané Severní Makedonie a Albánie přecházet hranice bez jakýchkoli překážek". "Schengenský model by se měl rozšířit na celý region - Kosovo, Severní Makedonii a Černou Horu - a já věřím, že se do tohoto procesu všechny státy zapojí. (...) Jestliže to máme učinit se členskými zeměmi EU, pak nám nic nebrání učinit to mezi sebou - dnes, a ne zítra," řekl albánský premiér.

Zdůraznil přitom, že Albánie tento proces již zahájila s Kosovem. Od února funguje společný hraniční přechod a později během roku by měly být kontroly odstraněny úplně.

Dvojice premiérů také vyjádřila přesvědčení, že na červnovém summitu v Bruselu zahájí EU přístupové rozhovory s oběma zeměmi, neboť pro tento krok Skopje i Tirana podle nich splnily veškeré podmínky. Vstup do EU je strategickým cílem obou vlád.

Integrační proces Albánie však zpomalují pomalé reformy zejména v oblasti soudnictví, které není dostatečně imunní vůči vlivu politické moci i organizovaného zločinu. V případě Severní Makedonie dlouhou dobu blokoval zahájení přístupových rozhovorů nyní již vyřešený spor s Řeckem o název země, ale také autoritářský způsob vládnutí bývalého premiéra Nikoly Gruevského.

V Severní Makedonii žije početná albánská menšina, která tvoří až čtvrtinu veškerého obyvatelstva a jejíž vztahy s makedonskou většinou jsou dlouhodobě napjaté. V roce 2001 stála země na hraně občanské války. Po nástupu Zaeva do pozice premiéra v roce 2017 se však vztahy s albánskou menšinou i samotnou Albánií výrazně zlepšily, neboť vláda učinila Albáncům řadu ústupků, zejména v oblasti používání albánského jazyka při úředním styku.