Co chystá Boris Johnson pro Rusko? Média si lámou hlavu, oligarchové mají strach

Nový britský premiér Boris Johnson je "naprosto protikladná postava" a neví se, co od něj lze čekat, napsal dnes ruský internetový list Gazeta.ru pod titulkem "Sankce po brexitu: co Johnson chystá pro Rusko". Johnsonův postoj podle něj znervózňuje ruské boháče, které své peníze vyvezli do Anglie.

Nový britský premiér má sice podle listu ruské předky a v Londýně jako starosta zavedl oslavy ruského masopustu, ale jako šéf britské diplomacie trval na vyhoštění ruských diplomatů z Británie a volal po přitvrzení sankcí proti Rusku, přičemž kritizoval některé členské země Evropské unie za "měkkost" vůči Moskvě. To ale mu nebránilo, aby se současně zasazoval za dialog s Ruskem a spolupráci v některých oblastech.

Johnson byl také první, kdo z otravy dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v Salisbury de facto obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina. Dokonce napsal odpověď na Putinův rozhovor ve Financial Times o krizi liberalismu, ve kterém citoval ruské statistiky, že 12 procent Rusů musí chodit na záchod na ulici, připomněl list. Putin nicméně už novému britskému premiérovi blahopřál - na rozdíl od nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

"Johnsonovo jmenování se zatím jeví nejednoznačným signálem pro ruské oligarchy, kteří v Británii podnikají, mají tu nemovitosti či jiné aktivity," cituje Gazeta.ru právního experta Pavla Ikkerta. Nejvlivnější ruští podnikatelé ze seznamu největších boháčů časopisu Forbes jsou v Británii již nyní vážně omezeni nejen kvůli řetězové reakci po amerických sankcí, ale i kvůli otravě Skripalových. Kupříkladu jim Londýn přestal dávat "zlatá víza", která se dříve udělovala na tři roky za investice přesahující dva miliony liber do britské ekonomiky. Britové také začali prověřovat údaje o příjmech 140 největších boháčů žijících v Británii, z nichž mnozí jsou Rusové.

"Být boháčem není zločin, ale měli by umět vysvětlit původ svého kapitálu," uvedl podle Gazeta.ru nejmenovaný zdroj s tím, že výsledky vyšetřování by mohly být známy ke konci roku.

"Britské úřady mohou - pokud budou chtít - vytvořit všechny podmínky, aby zabavili ruským oligarchům zbývající aktiva v Londýně," tvrdí Ikkert. Nicméně dodal, že vůbec není jisté, zda na to Johnson bude mít dost sil. Má totiž před sebou hodně problémů souvisejících s brexitem.

Za "politika paradoxů, schopného neobvyklých rozhodnutí" označuje nového britského premiéra ruský ekonomický list Vedomosti.

Již z Johnsonova inauguračního projevu "je jasné, že se na mezinárodní politickou scénu vrací charismatická, mimořádně rozhodná osobnost plná elánu", která i přes bohaté zkušenosti v roli starosty Londýna a šéfa britské diplomacie neztratila svěžest ani rychlost reakcí, výrazný smysl pro humor či sklon k paradoxním krokům. "Jestli není ideální, tak to nemusí být na škodu: předchozí premiéři byli poněkud nudní," poznamenal komentátor listu Vedomosti. Johnson podle něj bude nepříjemný partner pro Evropu a i pro USA, ale trojnásob nepohodlný bude pro Rusko.

"Zkrátka: Britům lze jen závidět. Jestli si Boris Johnson nezláme vaz na brexitu, jestli jako politik přežije 31. říjen, kdy má Británie opustit EU, určitě zůstane premiérem nadlouho," míní Vedomosti.

In case you need a reminder, here’s what Boris Johnson did as Mayor of London. We dread to think what damage he’s going to do to our country. pic.twitter.com/awQk5s1FcQ

— The Labour Party (@UKLabour) July 25, 2019

"Borise Johnsona nenávidí bezmála půlka Británie. Ale druhá polovina ho zbožňuje," poznamenala ruská rozhlasová stanice Kommersant FM. Připomněla, že sám Johnson se svého času označil za rusofila a vyslovoval se pro "smlouvu s ďáblem", tedy pro spolupráci s Vladimirem Putinem a Bašárem Asadem v Sýrii. Ale těžko si představit, že by v dohledné budoucnosti byl ochoten ke sblížení s Moskvou, a to i v případě, že by si to žádala nějaká geopolitická logika.

Související

Více souvisejících

Boris Johnson Rusko Velká Británie Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Péter Magyar

Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO

Nový maďarský premiér Péter Magyar oznámil, že se jeho země připojí k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Tento krok znamená zásadní obrat oproti politice předchozího ministerského předsedy Viktora Orbána, který vstup do této instituce dlouhodobě odmítal s argumentem, že by to narušilo národní suverenitu. Maďarsko tak dosud patřilo k několika málo členským státům Evropské unie, které stály mimo tento unijní orgán zaměřený na boj proti podvodům.

před 3 hodinami

Írán

Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se nacházejí ve velmi nepřehledném a napjatém stadiu, kdy dosavadní příměří čelí vážným zkouškám. Přestože klid zbraní, který vstoupil v platnost 8. dubna, trvá již přes sedm týdnů a je výrazně delší než předchozí intenzivní boje, obě strany v posledních dnech přistoupily k odvetným vojenským akcím.

před 4 hodinami

Ministr životního prostředí Igor Červený

Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu

Domácnosti plánující energetické úspory budou moci využít nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám. Na celkovou modernizaci rodinného domu stát umožní získat bezúročnou půjčku dosahující až dvou milionů korun. V případě bytových domů se počítá s finanční podporou do výše 750 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Pro sociálně slabší rodiny je navíc v rámci modifikace NZÚ Light připravena přímá finanční dotace, která může činit až 400 tisíc korun.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

popravy

Právník zabil miliardáře stojícího za slavným seriálem Netflixu. Byl popraven

V Číně byl popraven právník Sü Jao, který v roce 2020 otrávil miliardáře a herního magnáta Lin Čchiho, jenž stál za dohodou o zfilmování sci-fi hitu Problém tří těles pro streamovací platformu Netflix. Sü Jao usmrtil svého nadřízeného poté, co mu daroval pilulky, o kterých tvrdil, že jde o probiotika. Ve skutečnosti však kapsle obsahovaly prudké jedy, které si sám opatřil na dark webu a namíchal ve své laboratoři. K výkonu trestu smrti došlo minulý čtvrtek, dva roky po vynesení rozsudku šanghajským soudem.

před 8 hodinami

Jan Hraběta

Zemřel Jan Hraběta, člen legendárních Cimrmanů

Českou hereckou obec zasáhla ve čtvrtek velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel herec Jan Hraběta, člen legendárního souboru Divadla Járy Cimrmana. Hraběta se dobře znal i s dramatikem a prezidentem Václavem Havlem. 

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump podal žalobu proti WSJ. Chce 10 miliard dolarů

Americký prezident Donald Trump podal v Miamu upravenou žalobu na ochranu osobnosti proti deníku Wall Street Journal (WSJ), ve které požaduje odškodné ve výši nejméně 10 miliard dolarů. Reaguje tak na rozhodnutí federálního soudce Darrina P. Gaylese, který v dubnu původní verzi žaloby zamítl kvůli právním nedostatkům s tím, že Trump nesplnil právní standard vyžadovaný u veřejně známých osob. Nová žaloba je součástí širší řady právních kroků, které hlava státu osobně vede proti mediálním domům, což kritici označují za nátlakovou kampaň vůči novinářům.

před 8 hodinami

Turecko, ilustrační foto

Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU

Turečtí organizátoři letošního klimatického summitu Organizace spojených národů (COP31) zablokovali zástupcům Kypru přístup na přípravné brífinky a odmítají bilaterální schůzky, které Nikósie podává jménem Evropské unie. Kypr přitom v současné době zastává rotující předsednictví v Radě EU, takže u jednacího stolu zastupuje zájmy celého sedmadvacetičlenného bloku. Tato diplomatická izolace ze strany Ankary, která se odehrává před listopadovým summitem v tureckém letovisku Antalya, tak způsobuje Bruselu značné potíže v oblasti klimatické diplomacie.

před 9 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Na Ukrajině bylo zabito půl milionu ruských vojáků, tvrdí britská rozvědka

Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.

před 10 hodinami

Joe Biden

Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka

Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bouřky

Počasí do konce týdne: Mohou se objevit i bouřky

Českou republiku čeká do konce týdne proměnlivý vývoj počasí. Zatímco v první polovině sledovaného období se budeme těšit ze slunečné oblohy bez deště, s příchodem víkendu začne mraků i srážek přibývat. Spolu s tím budou stoupat i teploty, které se před víkendem lokálně přiblíží až k tropické třicítce, přičemž závěr týdne přinese ojedinělé bouřky.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj poslal Trumpovi naléhavý dopis

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaslal naléhavý dopis americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států, ve kterém žádá o okamžité dodávky střel typu PAC-3 pro obranné systémy Patriot. Tato nejnovější žádost přichází bezprostředně po ničivých ruských raketových útocích z uplynulého víkendu, které zasáhly Kyjev. Nálety si vyžádaly několik lidských životů a více než devadesát zraněných, přičemž Moskva otevřeně hrozí další vlnou bombardování ukrajinského hlavního města.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU

Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.

včera

Rusko, Kreml

Vyzbrojte zaměstnance, protivzdušnou obranu si zaplaťte. Rusko vyzvalo banky, aby se o bezpečnost staraly samy

Ruská federace přijala nový zákon, který umožňuje tamní centrální bance a dalším významným finančním institucím provozovat vlastní systémy protivzdušné obrany. Podle dokumentu, který zveřejnila dolní komora ruského parlamentu, mají tyto subjekty navíc legálně vyzbrojit své vlastní zaměstnance. Cílem tohoto opatření je poskytnout bankovnímu sektoru nástroje k odražení čím dán intenzivnějších útoků ukrajinských bezpilotních letounů, které míří na klíčové body ruské infrastruktury.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí spaluje Evropu. Brutální připomínka klimatické krize, varuje OSN

Prudká vlna veder, která v těchto dnech sužuje rozsáhlé oblasti západní Evropy, představuje podle vyjádření Organizace spojených národů brutální připomínku neustále se stupňujících dopadů globální klimatické krize. Prohlášení přichází bezprostředně poté, co Francie a Velká Británie zaznamenaly ve dvou po sobě jdoucích dnech nové teplotní rekordy pro měsíc květen. Neobvykle brzký příchod takto extrémního počasí vyvolal vážné obavy mezi meteorology i politickými představiteli, kteří upozorňují na rostoucí rizika spojená s přehříváním planety.

včera

Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován

Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy