Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ukrajinská státní železniční společnost Ukrzaliznytsia však podle BBC uvedla, že skutečným cílem ruského dronu mohl být právě vlak s diplomatickou delegací. Z bezpečnostních důvodů a kvůli neustálé hrozbě ruských úderů byl totiž jízdní řád diplomatického spoje operativně změněn a souprava odjela ze stanice dříve. Pokyn k evakuaci cestujících ze zasaženého vlaku vydaly ukrajinské orgány pouhých patnáct minut před samotným dopadem proudového dronu. Bezpečnostní složky tak dokázaly zabránit rozsáhlé tragédii na civilní železniční trati.

V době leteckého úderu se ve stanici Jahodyn nacházel na palubě jiného vlaku také bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby CIA David Petraeus. Trasu směrem do Polska využívali západní činitelé po skončení mezinárodní bezpečnostní konference Yalta European Strategy, která se konala v Kyjevě. Mezi cestujícími na této železniční trati byl i bývalý švédský premiér Carl Bildt či britský bezpečnostní poradce Jonathan Powell.

Bývalý švédský ministerský předseda Carl Bildt popsal situaci na palubě svého vlaku s tím, že po zastavení soupravy dostali cestující pokyn k přípravě na okamžitou evakuaci. Po několika minutách napětí však úřady situaci vyhodnotily jako bezpečnou a vlak mohl v cestě pokračovat. Souprava následně v pořádku dorazila do polské pohraniční stanice Dorohusk, kde cestující vystoupili.

Expremiér Boris Johnson na sociální síti X odsoudil jednání ruského prezidenta Vladimira Putina a označil zničení lokomotivy za projev zvrácené logiky. Událost podle něj představuje další příklad náhodných a nesmyslných útoků, kterým ukrajinští obyvatelé čelí každý den. Johnson zdůraznil, že ruské údery cílící na civilní železnici pravidelně ohrožují životy nevinných lidí i železničářů. Dále připomněl, že v důsledku ruské agrese již zahynulo přibližně 1700 zaměstnanců ukrajinských drah.

Bývalý britský ministerský předseda v souvislosti s útokem opětovně vyzval západní spojence k urychlenému dodání potřebných systémů protivzdušné obrany. Podle jeho slov je nezbytné poskytnout Ukrajině prostředky, které ochrání civilní obyvatelstvo i klíčovou dopravní síť. Zároveň apeloval na to, aby spojenci přikročili k razantnějším krokům na podporu napadené země.

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha označil barbarství na hranicích za jasný důkaz, že ruský teror už přímo klepe na dveře Evropské unie a Severoatlantické aliance. Prohlásil, že Moskva musí čelit rozhodným akcím, které pro ni zvýší cenu války na neakceptovatelnou úroveň. Zdůraznil také nutnost zpřísnění sankcí vůči Rusku a posílení mezinárodního tlaku na mezinárodní scéně.

Na dramatický vývoj v těsné blízkosti státních hranic reagovala také polská vláda. Polský premiér Donald Tusk svolal mimořádné jednání bezpečnostních složek, na kterém zástupci diskutovali o nárůstu hrozeb v pohraničí. Tusk upozornil, že eskalace ze strany Ruska se stává realitou a vojenské akce se nebezpečně přibližují k území Polska.

Ruské síly v posledních měsících stupňují údery na ukrajinskou železniční síť, depa a další dopravní uzly po celé zemi. Jen v nedávné době zahynulo šest zaměstnanců železnic při útoku na kyjevské depo a při dalším úderu dronu na jihu země zemřela průvodčí. Železnice přitom zůstává hlavním dopravním prostředkem pro miliony obyvatel, neboť civilní letecká doprava je na Ukrajině od počátku invaze v roce 2022 zcela zastavena.