Rusko dalo na černou listinu další neziskovku. Utrum má Atlantická rada, rýpala do Kremlu

Atlantickou radu, založenou počátkem 60. let minulého století jako mezinárodní fórum pro euroatlantickou spolupráci, označila nedávno ruská generální prokuratura za organizaci ohrožující ústavní pořádek a bezpečnost Ruské federace.

Rada opakovaně upozorňuje na porušování lidských práv v Rusku, na rozsáhlou korupci a na agresivní politiku Moskvy vůči Ukrajině. Šéfem Atlantické rady byl v letech 2014 až 2017 nynější velvyslanec USA v Rusku Jon Huntsman.

Policy recommendations from @anders_aslund to mitigate Russia’s crony capitalism - Require identification of beneficiary owners of all companies- Require full bank regulation of currency transfers- Prohibit large cash payments for any purchase https://t.co/BhG4YNESkt

Co pro Atlantickou radu rozhodnutí Ruska konkrétně znamená, není podle webu rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) úplně jasné. Organizace nemá v Rusku odbočku, několik jejích významných spolupracovníků nicméně s ruskými partnery udržuje kontakty. Patří k nim bývalý přední americký diplomat Alexander Vershbow nebo Michael Carpenter, bývalý poradce viceprezidenta USA Joea Bidena.

Na ruském seznamu nežádoucích organizací, vytvořeném v roce 2014 po ruské anexi ukrajinského Krymu a vyhlášení protiruských sankcí, je dnes 17 zahraničních institucí. Je mezi nimi Nadace otevřené společnosti miliardáře a filantropa George Sorose, americká Nadace na podporu demokracie nebo Světový kongres Ukrajinců. Tyto organizace nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého trestu vězení.

Kremelský zpravodajský server Sputnik označuje Atlantickou radu za "nástroj propagandy NATO" financovaný štědrými dary amerických zbrojovek Lockheed Martin, Raytheon či Boeing. Členem vedení Atlantické rady býval také americký podnikatel Michael Calvey, který je teď v Rusku trestně stíhán kvůli údajným finančním podvodům.