Svět po koronaviru mohou ovládat fašizující tendence a dominantní Čína, nebo může naopak přijít šťastné probuzení inspirované Amerikou a Evropou. Tvrdí to washingtonský nevládní institut Atlantická rada, o jehož odhadu postkoronavirových scénářů informoval americký zpravodajský server Politico.
Autoři analýzy předkládají tři scénáře budoucího vývoje. Podle prvního z nich koronavirovou krizí ztratí všichni. USA, Evropa i Čína se navzdory obřím investicím budou vzpamatovávat jen těžko a jejich obnova zasáhne hluboko do 20. let.
Západ zůstane pozadu, Donald Trump obhájí mandát a Evropa bude paralyzována. Uvnitř čínské komunistické strany zesílí nespokojenost a její vedení se bude jen obtížně snažit o obnovu ekonomiky. V rozvojových zemích se rozšíří chudoba a riziko konfliktu mezi USA a čínsko-ruskou aliancí se zvýší.
Druhý scénář podle Politico počítá s dominancí Číny. Peking využije krize k budování kontaktů po celé Asii, bude ohrožovat demokracii po celém světě a bezohledně potlačovat domácí disent. V USA se politika posune doleva, i když Trump vyhraje volby. Na Blízkém východě a v severní Africe propuknou hladové bouře a pád cen ropy uvrhne Saúdskou Arábii do čínské náruče.
Podle třetího scénáře Atlantické rady čeká svět nové vzkříšení. Obnoví se globální role USA, bohaté země se spojí k vakcinaci světové populace, a to zdarma. Čína pod tlakem zruší své zvířecí trhy a západní státy navrhnou založení "superagentury", která se postará o odvrácení další celosvětové krize. Čína a USA odloží spory a zapracují na Marshallově plánu pro rozvojové země postižené nákazou.
Ať bude vývoj jakýkoli, cesta může vést do pekel, upozorňuje studie. Virus se rozšíří do rozvojových zemí, které ještě dramaticky nezasáhl, a omezení sociálního kontaktu může být delší, než si kdokoli představoval. Pokud se USA vzpamatují jen pomalu a pokud krize posílí Čínu a jiné autoritářské režimy, může nastat zdravotní a hospodářská katastrofa a globální vedení USA může být v nedohlednu, soudí experti Atlantické rady.
Související
Záplava dezinformací o protestech v USA. Krajní pravice šíří paniku, varuje Atlantická rada
Rusko dalo na černou listinu další neziskovku. Utrum má Atlantická rada, rýpala do Kremlu
Atlantická rada , USA (Spojené státy americké) , Čína , Donald Trump , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 37 minutami
CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN
před 1 hodinou
Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii
před 2 hodinami
V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování
před 3 hodinami
Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror
před 3 hodinami
Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají
před 4 hodinami
Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje
před 5 hodinami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 6 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.
Zdroj: Libor Novák