Záplava dezinformací o protestech v USA. Krajní pravice šíří paniku, varuje Atlantická rada

Tvrdí to středeční analýza expertů z výzkumného ústavu Atlantická rada. Vývoj podle nich ukazuje, jak může "silná síť influencerů ze sociálních médií" ovlivňovat veřejné mínění.

Závěry navazují na zprávy amerických médií, která brzy po začátku protestů spojených se smrtí George Floyda začala mapovat falešné zprávy týkající se činnosti Antify.

Deník The New York Times (NYT) na začátku měsíce napsal, že analytici na internetu zaznamenali statisíce příspěvků s tvrzeními o zodpovědnosti uvedeného hnutí za násilnosti a rabování. Televize NBC News pak zjistila, že v některých menších městech v důsledku zvěstí o nájezdu radikálů vyrazily do ulic ozbrojené hlídky znepokojených místních obyvatel.

Antifa není centralizovaná organizace, nýbrž širší hnutí prosazující přímou konfrontaci s krajně pravicovými silami, a důkazy o jejím podílu na nepokojích z posledních týdnů zatím chybí. Z podněcování výtržností ji nicméně obviňují i nejvýše postavení američtí činitelé včetně prezidenta Donalda Trumpa. Ten dokonce prohlásil, že Spojené státy Antifu zařadí na seznam teroristických organizací.

Podle zprávy Atlantické rady v době od Floydovy smrti zaznamenal obsah spojený s levicovými radikály na sociálních sítích značně zvýšený ohlas. Pracovní skupina Digital Forensic Research Lab (DFRLab) za pomoci běžně používaného analytického nástroje BuzzSumo zmapovala na facebooku, twitteru a redditu kolem 12.000 článků a videí na toto téma, zveřejněných od 25. května do 7. června. Tato sdělení prý dohromady nasbírala asi 27 milionů sdílení.

"Mnohé z těchto příběhů měly alarmistickou povahu, zkreslovaly násilné incidenty nebo si je zcela vymýšlely ve snaze maximalizovat digitální šíření," uvádí DFRLab. Vývoj při tom označuje za pokračování několik let trvající "kampaně krajní pravice", která Antifu vykresluje jako domácí teroristickou organizaci. Nyní je podle analytiků cílem nejen zveličovat vliv Antify, ale také potlačit rozlišování mezi agresivními účastníky manifestací a statisíci pokojně demonstrujících lidí.

Tato snaha je údajně nejvíce patrná na twitteru, kde se k ní připojili i uživatelé s počtem fanoušků v řádu desítek a stovek tisíců. DFRLab uvádí, že první zajímavější příspěvek spojující Antifu a probíhající nepokoje se tam objevil 27. května. Sdělení zveřejněné populárním účtem propagujícím konspirační teorii QAnon hovořilo o "placených agitátorech" a snaze rozpoutat "rasovou válku", přičemž nasbíralo nejméně 12.000 "lajků".

Twitter o několik dní později smazal účet zřízený neonacistickou skupinou Identity Evropa, která se vydávala za odnož Antify a šířila jejím jménem výzvy k násilnostem. Tento účet měl jen několik stovek sledujících, američtí novináři ale v následujících dnech upozorňovali, že dezinformační iniciativa byla replikována i na dalších platformách a že manipulativní obsah se pravděpodobně dostal k milionům lidí.

"Tento případ ukazuje jedinečnou hrozbu, kterou představují virální nepravdy v době překotného vývoje událostí. Také dokládá, jak mohou nepravdivá tvrzení šířená silnou sítí influencerů ze sociálních sítí utvářet postoje veřejnosti a připravit o legitimitu občanská hnutí, jako jsou protesty kolem George Floyda," komentuje vývoj z posledních týdnů DFRLab.

Pozorovaná dezinformační kampaň je podle jeho analýzy efektivní, protože vyústila ve změny v politice americké vlády a zasela paniku v amerických městech. "V hlavách milionů Američanů protesty nezvratně spojila s domácím terorismem. S časem může přinést další protiprotesty a zvýšit riziko násilí," uzavírá tým Atlantické rady.