Jan Pavel II. je blahoslavený. Hrdí Poláci jsou v transu

Papež pronesl v neděli na začátku mše na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu oficiální latinskou formuli, kterou Jana Pavla II. blahořečil. Zároveň stanovil, že se bude 22. října slavit jeho památka. Toho dne se v roce 1978 stal papežem. Na slova Benedikta XVI. reagoval nadšeně asi milion lidí, kteří se shromáždili na náměstí a v jeho okolí. Dav se táhl až k půl kilometru vzdálené řece Tibeře. Pak byl na fasádě baziliky svatého Petra odhalen obrovský portrét zesnulého papeže. Ozvalo se také volání "santo subito" (svatým okamžitě), které znělo již na papežově pohřbu před šesti lety. Po mši se Benedikt XVI. půjde poklonit rakvi, v níž leží ostatky jeho předchůdce. Jednoduchá dřevěná rakev byla vyzdvižena z krypty v pátek a je vystavena před hlavním oltářem ve Svatopetrské bazilice.

V pondělí bude opět uložena, ale tentokrát do jiné krypty nedaleko Michelangelovy sochy Piety. Předtím jí budou moci vzdát úctu i obyčejní věřící. Blahořečení papeži v neděli navrhl generální vikář kardinál Agostino Vallini. Přečetl životopis Jana Pavla II., který se narodil jako Karol Wojtyla v roce 1920 u Krakova a zemřel před šesti lety ve Vatikánu. Proces blahořečení proběhl nejrychleji v historii katolické církve. Odborníci se domnívají, že blahořečení Jana Pavla II. pomůže vylepšit obraz církve silně pošramocený nedávnou vlnou skandálů pedofilních kněží. Čestné místo na bohoslužbě připadlo francouzské řádové sestře Marie Simon-Pierre Normandové, která trpěla Parkinsonovou chorobou. Její vyléčení lékaři nedokázali vědecky vysvětlit a je pokládáno za zázrak, který způsobil Jan Pavel II. Díky tomu může být blahořečen. Přijelo také téměř 90 zahraničních delegací včetně členů pěti evropských královských rodin a 16 hlav států. Česko reprezentuje mimo jiné první místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Svatořečení vyžaduje, aby byl Janu Pavlovi II. připsán ještě jeden zázrak.