Island kvůli sopečným erupcím dočasně uzavřel svůj vzdušný prostor

"Stav je v tuto chvíli takový, že zastavujeme provoz na našem největším mezinárodním letišti v Keflavíku. Letecký prostor se uzavírá," uvedla ráno Hjördís Gudmundsdóttirová, mluvčí společnosti Isavia, která spravuje islandská letiště.Opatření se podle jejích slov v současné době týká prakticky celého Islandu a potrvá nejméně do 18:00 místního času (20:00 SELČ). Během této doby Island nebude přijímat ani odbavovat žádné lety.Sopka Grímsvötn, která se nachází pod největším islandským ledovcem Vatnajökull na jihovýchodě ostrovního státu, se probudila v sobotu.Vulkán vyvrhl sloup bílého kouře, který kolem sobotní dvaadvacáté hodiny SELČ vystoupal do výšky zhruba 11 kilometrů a o méně než dvě hodiny později již dosáhl výšky 20 kilometrů.Okolí sopky je po výbuchu zahalené dýmem a není vidět denní světlo. "Venku je jenom černo, jen těžko byste hádali, že má být jasný den," citovala AFP Bjorgvina Hardarssona, zemědělce z vesničky Kirkjubæjarklaustur.Povětrnostní situace byla na Islandu v nedělních ranních a dopoledních hodinách relativně klidná. Vítr nicméně poslal mrak sopečného popela severním a severovýchodním směrem, čímž ohrozil letecké linky v této části ostrova.Sopečný popel se převalil také přes hlavní město ostrova Reykjavík a rozptýlil se směrem na západ do vzdálenosti asi 400 kilometrů.Evropský úřad pro bezpečnost v letecké dopravě (Eurocontrol) oznámil, že činnost vulkánu nebude mít na vzdušný prostor v Evropě v příštích 24 hodinách žádný vliv. "V současnosti to nemá žádný dopad na evropské ani transatlantické lety a tato situace by měla vydržet dalších 24 hodin," píše úřad v komuniké.Aktivita islandské sopky se zatím nedotkla ani provozu na pražském letišti v Ruzyni, Praha totiž přímou leteckou linku s Islandem nemá. "Zatím nemám žádné informace o tom, že by se v Praze dělo něco mimořádného," vzkázala z Londýna mluvčí Letiště Praha Michaela Lagronová.Jiná islandská sopka výrazně zasáhla leteckou dopravu nad Evropou už loni na jaře. Kvůli sopečné činnosti vulkánu v ledovci Eyjafjallajökull musely aerolinky zrušit tisíce letů.Doprava byla narušena nejdříve v polovině dubna ve Velké Británii, později se sopečný mrak dostal i nad území Skandinávie a dále do střední Evropy. Kvůli výbuchu sopky bylo na několik dní uzavřeno i ruzyňské letiště.Situace se v druhé polovině dubna začala mírně zlepšovat, avšak na začátku května musela celá řada evropských zemí opět uzavřít svůj vzdušný prostor, v tomto případě sopečný mrak nejvíce zasáhl Španělsko, Portugalsko a sever Itálie. Ke konci května pak islandská sopka Eyjafjallajökull umlkla.Sopka Grímsvötn patrně takové problémy nezpůsobí. "Neočekávám, že to bude mít stejné následky jako Eyjafjallajökull, protože popel není tak jemný," uvedl geolog Gunnar Gudmundsson. "Erupce sice ještě trvají, ale protože ten popel je čedičový, tak je hrubší a padá k zemi rychleji," vysvětlil.Výbuch sopky Eyjafjallajökull měl obrovský dopad na leteckou dopravu v Evropě a zapříčinil vysoké ztráty leteckých společností. Podle některých analytiků byl ekonomický dopad této krize na leteckou dopravu větší než teroristické útoky z 11. září 2001.Z údajů Eurocontrolu vyplývá, že celkem bylo zrušeno více než 100 tisíc letů. Dále pak podle Eurocontrolu byla doprava nejvíce zasažena ve dnech 18. a 19. dubna, kdy neodlétlo zhruba 19 tisíc letů denně.

Evropská komise (EK) navíc odhadla, že celkem nemohlo odletět přibližně deset milionů cestujících.Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) vyčíslila, že letecké společnosti tratily zhruba 200 milionů dolarů denně. Celkově přišly o více než miliardu dolarů.