Viníkem nárůstu sebevražd v Evropě je finanční krize, zjistila studie

Studie amerických a britských vědců zveřejněná v lékařském časopise The Lancet uvádí, že počet sebevražd u lidí v produktivním věku mezi roky 2007 až 2009 v devíti z deseti evropských zemí stoupal. Nárůst činil od pěti až do 17 procent.

Nejhorší situace je v katastrofálně zadluženém Řecku. Nejméně vzrostl počet sebevrahů ve Finsku. Ve Velké Británii stoupl počet sebevražd o 10 procent - na sto tisíc lidí připadalo téměř sedm sebevražd.

Jediná země, která zaznamenala pokles sebevražd, je Rakousko.

Během sledovaného období vzrostla nezaměstnanost v celé Evropě průměrně o třetinu.

"Došlo k naprostému zvratu. Před recesí jsme zaznamenali pokles sebevražd, jejich počet však najednou začal výrazně narůstat napříč celou Evropou," uvedl jeden z vědců, sociolog David Stuckler. "Téměř jistě je tento růst spojen s finanční krizí," dodal.

Tým vědců k analýze použil data Světové zdravotnické organizace (WHO). Ke studii ho vedlo zjištění, že se během finanční krize výrazně zvýšilo množství předepsaných antidepresiv.

"Náš výzkum dokazuje, jak důležité je pečovat o mentální zdraví lidí, kteří buď přišli o svoji práci, nebo se o ni obávají," uvedl Andy Bell z britského centra pro duševní zdraví. Podle něj je sebevražda jen krajním jevem. V době finanční krize však prokazatelně zemřelo více lidí i na srdeční onemocnění či rakovinu.

Naopak během krize podstatně poklesnul počet úmrtí při dopravních nehodách.