Itálie nového prezidenta nemá, volba se dramatizuje

80letý Franco Marini byl přijatelný jak pro šéfa levice Pier Luigiho Bersaniho, tak i pro středopravý tábor expremiéra Silvia Berlusconiho. Jenže část Bersaniho Demokratické strany se postavila proti volbě, a tak se hlasování zkomplikovalo a bude se nejspíš protahovat.

Volba je pro Itálii zmítanou politickou krizí po patových únorových parlamentních volbách velmi důležitá. Právě nový prezident bude mít totiž konečné slovo v zatím neúspěšných debatách o vytvoření vlády.

Italského prezidenta volí zákonodárci a zástupci regionů. Na společném zasedání v Římě se sejde celkem 1007 oprávněných volitelů. Celkově platí, že v prvních třech kolech musí získat kandidát minimálně dvoutřetinovou většinu, v dalších kolech už mu stačí prostá většina.

Prezident Italské republiky nemá ve státě faktickou moc, má pouze reprezentativní funkce, obdobně jako je tomu v ČR (např. ratifikuje smlouvy, vyhlašuje válku, uděluje milosti, jmenuje vládu, přijímá demise a podepisuje zákony schválené parlamentem). Jeho mandát trvá sedm let. Oficiálním sídlem prezidenta republiky je Prezidentský palác (italsky Quirinale) v Římě. Předešlí prezidenti nosí titul Presidente Emerito della Repubblica (Emeritní prezident republiky) a stávají se doživotními senátory.

Současný prezident Giorgio Napolitano (*1925) v roce 1945 vstoupil do Italské komunistické strany a o osm let později se stal poslancem. Po zániku strany v roce 1991 přešel Napolitano do strany Demokratická levice a v letech 1992 - 1994 byl předsedou Poslanecké sněmovny. O dva roky později se stal ministrem vnitra a v říjnu 2004 byl jmenován doživotním senátorem.

V květnu 2006 byl jako kandidát středolevé koalice zvolen italským prezidentem.