Tajemství Titova trezoru: Čtěte, co komunistický diktátor tajil

Před měsícem totiž nechala v Bělehradě zvláštní komise otevřít trezor, kam dva roky po prezidentově smrti, v červnu 1982, nechali tehdejší jugoslávští úředníci ukrýt část jeho cenností. 

Otevřít trezor až po letech povolil bělehradský soud. Obsah trezoru, který se skrýval v 11 pytlích, ale zatím zůstává tajemstvím.

Hovoří se o nemalém množství zlatých mincí, více než tuctu cenných jídelních servisů nebo o drahokamech a vyznamenáních, které kdysi patřily srbskému královskému rodu Karadjordjevičů.

Federativní lidová republika Jugoslávie byla vyhlášena v listopadu 1945 a Tito se stal premiérem. Tak jako ostatní socialistické státy, prošla Jugoslávie koncem čtyřicátých let obdobím diktatury proletariátu. Měnová reforma v dubnu 1945 připravila většinu lidí o veškeré válečné úspory. Vyzbrojování pokračovalo bez přerušení od konce války, byl vytvořen silný policejní aparát (tajná policie OZNA, UDBA, KOS), opoziční strany byly zakázány, tisíce odpůrců režimu, i z řad komunistů, byly zatýkány a odsuzovány k dlouhým trestům v táborech nucených prací, často pod záminkou válečné kolaborace s okupanty. Tito se stal diktátorem.

Tito odmítal sověty vynucovanou poslušnost menších socialistických států jedné velmoci. V roce 1968 vedl spolu s rumunským diktátorem Čaušeskem opozici proti invazi Československa. Jugoslávie se stala "přestupní stanicí ke svobodě" i pro mnohé československé emigranty.

Tito byl také velmi "společenský". Oficiálně byl čtyřkrát ženatý (ruska Pelagija, chorvatská němka Herta Hass a dvě srbky Davorjanka Paunovic-Zdenka a Jovanka Budisavljevic) a měl několik dětí, z nichž dospělosti se dožily pouze dvě. Traduje se však že dětí i žen bylo víc.

(Zdroj: totalita.cz)