Kdo ekonomickou krizi přivítal s nadšením? Podívejte se

Krize, která vedla k vysoké nezaměstnanosti a poklesu mezd, totiž donutila mnoho mladých lidí, aby se vrátili domů a žili s rodiči. Krize tak paradoxně posílila vazby mezi generacemi, upevnila rodinné hodnoty a udělala radost Řekyním, které mají pověst velmi starostlivých maminek.

Nechat se hýčkat a živit v dospělém věku rodiči se stalo společensky přijatelným. Dokonce to bylo podnětem ke vzniku firmy Vanakias, která zajišťuje dopravu jídel připravených maminkami studentům na univerzitách.

"Pro rodiče je ekonomicky výhodnější posílat dětem jídlo, než jim každý měsíc dávat peníze," zdůrazňuje Dimitris Balomenos, jeden ze zakladatelů tohoto malého rodinného podniku, který vznikl loni v září. Podobně to vidí i další. "Když synovi posílám jídlo, které sama uvařím, je to dobré pro jeho zdraví a přijde mě to levněji, než kdybych posílala peníze," libuje si Matula Davinuová, připravující pokrmy ve své kuchyni v Aténách.

V zemi, kde jsou rodinná pouta tradičně velmi silná, je hospodářská krize dobrou výmluvou pro maminky, aby mohly dále pečovat o své potomstvo. "Naši rodiče si velmi cení toho, že u sebe mohou mít naše děti," svěřuje se osmatřicetiletá Maria Stavrosová. Mnoho řeckých rodičů se však muselo smířit s tím, že jejich děti odešly na sever Evropy, aby si tam hledaly zaměstnání.

"V Řecku má systém sociální péče četné slabiny, a proto tu rodina vždy hrála velmi významnou úlohu. Dnes se lidé zase k rodinným vazbám vracejí, aby tak spíše mohli čelit finančním problémům," vysvětluje Laura Maratuová-Aliprantiová z řeckého Centra pro sociální studia. "Žít u rodičů už dnes není nijak ponižující, dokonce máme reklamy vychvalující rodinná jídla a kuchyni. Řekové se mění," dodává.

Řecká ekonomika je v hluboké krizi a nezaměstnanost je zde nejvyšší v Evropě – více než 27 procent. Šest z deseti nezaměstnaných říká, že se jim nedaří sehnat práci již více než rok. To vše tvrdě zasáhlo právě i řecké rodiny, jejichž děti chodí do škol hladové nebo dokonce podvyživené. Propad životní úrovně je víc než dramatický.

Krize s sebou samozřejmě nese především zápory. V Řecku se začíná dařit extrémní pravici. Strana Zlatý úsvit chce Řecko očistit od přistěhovalců, které její stoupenci pronásledují a bijí. Nerozlišují, zda jste přistěhovalec ilegální nebo ne. Vadí jim běženci z Afriky, Asie, ale i Evropy. Šéf této strany veřejně hajloval.

Poslanci Zlatého úsvitu si velmi dávají pozor na to co říkají. Například na jeden z večerních mítinků ve čtvrti Nikea v Athénách přichází poslanec Zlatého úsvitu Giorgos Germenis, v obleku a v jeho dlouhém, projevu nezazní žádný neonacistický nebo rasistický slovník. Z některých jeho rad i tak trochu mrazí. Poznávejte Řecko, učte se jeho dějiny a zbytek nechte na nás, říká Germenis. Konec projevu. Bouřlivý potlesk.

Slovo si bere vůdce mládeže místní buňky ve čtvrti Nikea. Ten si servítky už nebere - pravděpodobně proto, že nedělá velkou politiku v parlamentu jako Giorgos Germenis. Holohlavý muž s černou baseballovou čepicí a černou bundou mluví o imigrantech jako o podlidech, píše rozhlas.cz.

„Vzestup Zlatého úsvitu začal přesně v době, kdy se znovu a naplno objevila otázka ilegální imigrace. Velká vlna imigrantů zaplavila Athény, to se stalo v roce 2008. Řecká vláda nebyla schopná situaci řešit. Jediná věc, kterou dělali, je, že vydávali dočasná povolení k pobytu těm běžencům, kteří každý den a po stovkách přecházeli hranici s Tureckem," vysvětluje Vassiliki Georgiadou, která je profesorkou politických věd na athénské Panteion univerzitě a pravicovým extremismem v Řecku se zabývá více než deset let.