Okamžitě zrušte trest smrti, vyzývá kongres. Co na to Češi?

Podle francouzské organizace Společně proti trestu smrti (ECPM) absolutní trest už zrušilo 97 států, zatímco 58 ho stále uplatňuje. Přinejmenším desetileté moratorium na popravy zavedlo 35 zemí. Minulý rok zemřelo ve 21 zemích rukou kata 682 odsouzenců. Tento údaj ale může být vyšší, protože, jak upozorňuje ECPM, Čína přesné údaje o vykonaných popravách nesděluje.

Na území České republiky byl trest smrti zrušen v roce 1990 a byl nahrazen trestem odnětí svobody na doživotí. 

Podle květnového průzkumu CVVM by více než tři pětiny obyvatel Česka souhlasilo se znovuzavedením trestu smrti. Podle čtvrtiny respondentů (26 procent) by trest smrti měl v Česku "rozhodně" existovat, dalších 36 procent je spíše pro něj než proti němu. Proti trestu smrti se zásadně staví 11 procent dotázaných, dalších 21 procent je spíše proti. Zbylých šest procent oslovených lidí na otázku nedokázalo odpovědět. 

Přitom o existenci trestu smrti jsou častěji přesvědčeni lidé s orientací na levý kraj politického spektra, zejména voliči KSČM. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti se častěji domnívají, že trest smrti "spíše nemá existovat". Jednoznačně proti trestu smrti se staví spíše lidé se středopravou politickou orientací a lidé věřící, kteří se hlásí k římskokatolické církvi.

Nejvíce lidí, a to až 75 procent, se pro znovuzavedení trestu smrti vyjadřovalo v letech 1992 a 1994. Následně podíl souhlasných názorů začal klesat a minima dosáhl v roce 2002, kdy se pro trest vyslovilo 56 procent dotázaných. Od roku 2005 jsou pro možnost popravit odsouzeného zhruba tři pětiny Čechů, tedy přibližně 60 procent respondentů.