Řecký premiér trvá na svém: Státní televize je hanebná, zavřít!

"Zrušení 2000 pracovních míst do konce června ve veřejném sektoru podepsali předáci všech tří stran vládní koalice," bránil Samaras svoje rozhodnutí vybrat jako první oběť úspor ERT. Reagoval tak na výtky svých dvou koaličních partnerů - socialistů (PASOK) a Demokratické levice (DIMAR) -, kteří požadují okamžité a plné obnovení provozu ERT.

Samaras se jim v sobotu pokusil vyjít vstříc návrhem, že televize a rozhlas obnoví chod v jakémsi nouzovém režimu s podstatně menším počtem zaměstnanců. A to tak, že by byl splněn onen kýžený plán propuštění nejméně 2000 zaměstnanců. PASOK i DIMAR to ale považují za nedostatečné.

"Kde bychom měli rušit pracovní místa, když ne v hanebné ERT, jedné z bašt neprůhlednosti a výsad?" prohlásil Samaras na fóru své strany Nová demokracie. "ERT je příkladem výjimečné neprůhlednosti a neuvěřitelného plýtvání. To nyní končí," citovala dále britská BBC mluvčího řecké vlády Simose Kedikogloua.

ERT je placená převážně ze zvláštních poplatků, které jsou v Řecku součástí účtů za elektrickou energii. Z ročního rozpočtu o velikosti přibližně 300 milionů eur potom zajišťuje vysílání tří celostátních a jednoho satelitního televizního kanálu a sedmi celostátních a 19 regionálních rozhlasových stanic.

Evropská vysílací unie zaslala řecké vládě dopis, v niž vyzývá, aby zvrátila svoje rozhodnutí a opět umožnila ERT vysílat. V dopise, který podáváme (...) řeckému ministrovi financí Jannisovi Sturnarasovi, žádáme vládu, aby přehodnotila svoje rozhodnutí a obnovila její vysílání, citovala šéfa EBU Jeana-Paula Philippota zpravodajská agentura ČTK.

Své stanovisko v této věci mimo jiné tlumočila i ústy tiskové mluvčí Michaely Fričové Česká televize. ČT považuje tento krok za velmi vážné ohrožení svobody projevu a nezávislosti veřejnoprávních médií, které jsou ve svobodných společnostech jedním z klíčových pilířů demokracie.

Aktuální ukončení televizního a rozhlasového vysílání má podle všeho spojitost se zákonem schváleným na konci dubna. V něm se řecká vláda zavázala do konce příštího roku propustit 15 tisíc státních zaměstnanců, z toho 4 tisíce letos. Tento krok byl podmínkou k přijetí další dávky mezinárodních půjček ve výši necelých devíti miliard eur.

Od roku 2010 Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) přislíbily Řecku již více než 200 miliard eur. V nedávné zprávě přitom sám MMF přiznal, že při prvním pomocném balíku porušil vlastní pravidla, aby mohl do krizí sužovaného Řecka pomoc poslat, píše iHned.cz.