Do Varšavy přijel vymítač ďábla, vítaly ho desítky tisíc lidí

Léčitel uspořádal s pomocí místního biskupa Henryka Hosera seanci na stadionu ve varšavské čtvrti Praga, kde byl k tomuto účelu vztyčen mohutný kříž o výšce 15 metrů a postaven oltář ve tvaru srdce.

"Má pověst léčitele, který zbavil ďábla hodně lidí. Jsem bývalá alkoholička a přišla jsem v naději, že budu definitivně zbavena tohoto zla," svěřila se 54letá Barbara Arendarská, která prý přestala pít alkohol před deseti lety. Jak ale říká, ještě potřebuje duchovní pomoc.

Exorcismus tvoří i dnes součást katolické nauky a liturgie. Rozlišuje se přitom tzv. malý a velký (někdy též slavný) exorcismus. Jako malý exorcismus se označuje obřad, jímž se katechumen při křtu zříká ďábla, všeho, co působí a čím se pyšní (tento obřad tvoří také součást tzv. obnovy křestního slibu). Pro vykonávání velkého exorcismu je biskupem pověřen zvláštní kněz, zvaný též exorcista.

Průběh velkého exorcismu stanovuje nově revidovaná (1999) část Římského rituálu De exorcismis et supplicationibus quibusdam. Katechismus katolické církve (čl. 1673) píše, že exorcismus „je zaměřen na vymítání zlých duchů nebo vymanění z ďábelského vlivu, a to skrze duchovní pravomoc, kterou Ježíš svěřil své církvi". 

Pravoslaví má vlastní tradici vykonávání exorcismu. Většina starých protestantských církví exorcismus nevykonává.

Podle psychiatrů žádný stav posedlosti neexistuje. Stav posedlosti má prý za příčinu duševní choroba. Exorcistům vyčítají, že lidem zdravotní stav ještě zhorší. Existují i případy, že osoba, která podstoupí vymítání ďábla, poté zemře.