Šokující odhalení: Kde by Češi rádi prožili většinu života?

Nejvýznamnějším přínosem Evropy ke světové kultuře je podle výsledků dotazování demokracie, s těsným náskokem před klasickou hudbou a knihtiskem. Češi nejčastěji uváděli hudbu, u Francouzů byla v popředí deklarace lidských práv, u Italů umění.

Také na otázku "Které architektonické dílo Evropy považujete za nejvýznamnější?" odpovídali účastníci často podle národnosti. V celkovém pořadí vyhrála Eiffelova věž (25 procent), ale například pro velkou většinu Řeků je nejdůležitější aténská Akropolis a pro Italy římské Koloseum. Eiffelova věž vyhrála také u Čechů - před Pražským hradem.

Nejpůsobivější literární postavou je Cervantesův antihrdina Don Quijote s osmi procenty hlasů v celkovém součtu. V Česku Don Quijote porazil Malého prince i Dobrého vojáka Švejka.

Za nejvýznamnějšího evropského umělce volila čtvrtina účastníků průzkumu Leonarda da Vinciho, na druhém místě skončil Pablo Picasso s 11 procenty. Samotní Španělé přitom zvolili také Itala da Vinciho.

První místa v žebříčku nejvýznamnějších evropských politiků obsadili německá kancléřka Angela Merkelová s 18 procenty a Winston Churchill se 14 procenty hlasů.

Při hledání největšího evropského sportovce uvedlo 72 procent zúčastněných Srbů tenisovou jedničku Novaka Djokoviče. Pro Čechy jsou největšími sportovními ikonami Emil Zátopek a Jaromír Jágr.

Nejlepší jídlo je podle názoru 42 procent účastníků ankety v Itálii, s čímž souhlasili i Češi.

Nejpřesvědčenějšími "plnokrevnými Evropany" mezi účastníky jsou Francouzi se 74 procenty, Čechů se tak cítí 55 procent.

Německo je zemí, v níž by Evropané včetně Čechů nejčastěji chtěli strávit velkou část života a která nejvíc ztělesňuje budoucnost Evropy. Berlín je zase všeobecně považován za nejatraktivnější evropské město.

V červnu se konal ještě jiný průzkum ohledně evropanství. Podle výsledků Češi za největší přínos členství v sedmadvacítce považují možnost volného pohybu, který 60 procent označilo za výhodu evropanství. Češi nicméně nepatří k příliš mobilním národům, za prací do jiných členských států vycestovalo podle údajů agentury Ipsos 10 procent krajanů.

Je tak zřejmé, že jako národ využíváme výhody Schengenu především ke krátkodobé turistice, protože 84 procent oslovených nepobývalo za hranicemi své domoviny déle než 3 měsíce. Jakmile se Češi za hranice dostanou, největší překážka, s kterou se setkávají, je neznalost cizího jazyka. Tu jako nejčastější problém uvedlo 34 procent respondentů s odkazem na cesty do Itálie, Německa či Španělska.

Co se týče využití volebního práva v rámci Unie, Češi se o něj příliš nezajímají. „Téměř 70 procent dotázaných neví, že se příští rok konají volby do Evropského parlamentu, jestli se o to někdo zajímá, tak jsou to především mladí lidé," komentoval výsledky ředitel výzkumu a komunikace agentury Ipsos Tomáš Macků.

Češi připouští, že by se o evropské dění začali více zajímat, kdyby znali konkrétní kroky našich zástupců v europarlamentu a národní politické strany by se k evropským tématům více vyjadřovaly. Nicméně 49 procent oslovených tvrdí, že se pravděpodobně voleb do EP příští rok zúčastní. Jak ale Macků zdůraznil, jedná se o proměnlivou veličinu, která je závislá jak na vnitropolitické situaci, tak na způsobu vedení kampaně.

Jedna z částí průzkumu se zaměřila i na otázku identity. Pouze za Čechy se označila téměř polovina dotázaných. Čecha i Evropana v sobě vidí 34 procent oslovených. Evropanství navzdory české identitě by upřednostnila jen tři procenta Čechů.

(Zdroj: euroskop.cz)