Rodiče stahují děti ze školy. Je tam moc Romů, stěžují si

"Zkoušeli jsme je přesvědčit, aby tu své děti nechali, ale oni dali přednost jejich přeřazení do sousedního města Vicolunga," připustila starostka Marisa Albertiniová.

Landiona, která má asi 600 obyvatel, má delší historii soužití s Romy. Ještě před deseti lety místní obyvatelé Romy nabádali, aby své děti posílali do místní školy a uchránili ji tak před hrozícím uzavřením kvůli slabým populačním ročníkům v té době. Letos podle starostky do školy nastoupilo zhruba 25 romských dětí a jen asi tucet italských, což městečko rozpoltilo.

Zhruba od 14. století směřovali Romové z Byzantské říše dále na sever do dalších částí Evropy. Počátkem 15. století se v Evropě objevuje nová početná vlna Romů. Její příchod býval spojován s Turky pronikajícími v té době na Balkán. Pod tímto tlakem nejspíš Romové postupovali podél Dunaje do nitra Evropy.

S příchodem do západní a střední Evropy se Romové ocitli v odlišném postavení, než v jakém byli v jihovýchodní Evropě. Především na Balkáně jim struktura tamější společnosti umožnila uživit se svými tradičními řemesly – především kovářstvím.

Ve střední a západní Evropě neexistovala v 15. století taková poptávka po řemeslnících (navíc tu fungovaly uzavřené řemeslnické cechy), jako tomu bylo o několik století dříve v jihovýchodní Evropě, pše national-geographic.cz. Ve zprávách tehdejších kronikářů se proto v souvislosti s příchodem Romů do střední a západní Evropy objevují zmínky o hádání z ruky, předpovídání budoucnosti, předvádění cvičené zvěře, tanci, zpěvu a akrobacii, kterou Romové předváděli.

První nesporná zmínka o Romech v českých zemích pochází z jedné z kronik tzv. Starých letopisů českých. Je datovaná k roku 1416: „také v to léto vláčili se cikáni po české zemi a lidí mámili". Jako důvod svého putování uváděly některé skupiny Romů pronásledování pro křesťanskou víru.