VIDEO: Ukrajině hrozí válka, armáda žádá povolení k zásahu

"Vojáci a zaměstnanci ministerstva obrany vyzvali vrchního velitele ozbrojených sil k přijetí naléhavých opatření v rámci stávajících zákonů, aby se stabilizovala situace v zemi," citovala agentura AFP z prohlášení zveřejněného ministerstvem obrany.

Agentura Interfax upřesnila, že prohlášení, vyjadřující "občanské postoje" vojáků a zaměstnanců, bylo přijato na poradě, na které hovořil i ministr obrany Pavlo Lebeděv a jeho náměstci. Účastníci podle prohlášení poukázali na "nepřípustnost násilného obsazování státních zařízení a bránění státním a samosprávným orgánům ve výkonu povinností, jakož i upozornili, že další stupňování konfrontace ohrožuje územní celistvost státu".

Protesty v Kyjevě si vynutily odstoupení vlády, opozice však žádá i demisi hlavy státu a vypsání předčasných prezidentských a parlamentních voleb. Janukovyč ale ve čtvrtek ohlásil, že onemocněl.

Podle zpravodaje ČT v Kyjevě Miroslava Karase demonstranti shromáždění v Kyjevě prezidentovu nemocenskou komentují s tím, že Viktor Janukovyč pouze hraje o čas. Na podpis včera schválených zákonů má lhůtu 15 dnů. 

Janukovyč dnes nakonec podepsal zákon o amnestii pro demonstranty, zatčené během protivládních protestů. Oznámila to prezidentská kancelář. Podmínkou amnestie ale je, že demonstranti během 15 dnů vyklidí budovy úřadů, které obsadili v Kyjevě a v regionech.

Podle tajemníka německého ministerstva zahraničí Gernota Erlera by EU uvalením sankcí na ukrajinského prezidenta a jeho spolupracovníky ohrozila svou důvěryhodnost. "Je otázka, zda by i pouhá hrozba sankcemi v této chvíli pomohla k uklidnění situace," připomněl Erler. "Je třeba mít na mysli, že nelze současně nabízet zprostředkování a hrozit sankcemi," zdůraznil.

Ukrajina je ve "válce" od roku 2004

Protesty začaly v Kyjevě a postupně se rozšířily především na západ země do regionů, které se obávají vlivu Ruska a požadují proevropské směřování Ukrajiny. Naopak ruskojazyčné oblasti na východě a jihu země integraci s Ruskem podporují.

Odpor proti vládě prezidenta Viktora Janukovyče je ale roztříštěný. Opozici vedou několikanásobný světový šampión v boxu a zakladatel Ukrajinské demokratické aliance pro reformy UDAR (Úder) Vitalij Kličko, právník, ekonom a bývalý ministr hospodářství Arsenij Jaceňuk, který je šéfem poslanců opoziční strany Vlast vězněné expremiérky Tymošenkové, a Oleh Ťahnybok, šéf strany Svoboda, která je označována za nacionalistickou, svými oponenty až za krajně pravicovou.

V posledních dnech převzaly iniciativu v kyjevských ulicích krajně pravicové skupiny Pravý sektor a Společná věc, jejichž členové stojí za násilnými akcemi. Násilnosti se rozrůstají a začínají štěpit jednotu protestujících.

Ukrajina marně čeká na klid od tzv. oranžové revoluce, kterou vyvolalo druhé kolo prezidentských voleb z listopadu 2004. Jejich vítězem byl vyhlášen současný prezident Janukovyč, ale opozice se kvůli údajnému zfalšování voleb vzbouřila a Ukrajina se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory.

Převážně agrární a chudší západ, který se zahalil do oranžové barvy, podporoval opozičního kandidáta Viktora Juščenka, zatímco "modré", rusky mluvící průmyslové regiony na východě země se postavily za Janukovyče.