Východ Ukrajiny v ohrožení: Vtrhne Rusko i tam? Čtěte názory

Jedním z měst v regionu, kde se v minulých dnech proruské síly dožadovaly po vzoru Krymu referenda o připojení k území mocného souseda, byl Doněck. Demonstrace na podporu tohoto požadavku se o minulém víkendu zúčastnilo asi 10.000 lidí.

"V Doněcku ale není významná vnitřní síla nebo přání občanů připojit se k Rusku," tvrdí Jevhen Nasaďuk. "Pokud do regionu přijede hodně 'ruských turistů', může se to stát. Není to ale sen většiny místních lidí," soudí jeden z organizátorů proevropských demonstrací v milionovém městě ležícím nedaleko ruských hranic. Jako "ruské turisty" Ukrajinci označují Rusy, kteří přijíždějí na Ukrajinu podněcovat separatistické požadavky, případně přivážejí zbraně pro proruskou domobranu.

Podobná situace panuje podle Kateryny Čižikové i v Dněpropetrovsku. "Jsou tam některé osoby, které by tomu (připojení k Rusku) byly rády. Dněpropetrovsk ale leží blíže středu Ukrajiny, kde nejsou takové obavy, že by ona proruská většina nějak ovlivnila vývoj situace," přiblížila momentální rozložení sil ve velkoměstě na Dněpru.

Zárukou setrvání této oblasti v rámci Ukrajiny je podle ní i nový regionální hejtman v Dněpropetrovsku, který prý do úřadu nastoupil s provoláním "Sláva Ukrajině". "Ten podobný scénář tomu krymskému nepřipustí," je přesvědčena Čižiková.

V Záporoží na jihovýchodě země tomu podle tamního novináře Tarase Bilky zase zabrání ukrajinská domobrana, která patroluje v ulicích osmisettisícového města a sleduje situaci. "Nikdo ale nemůže vyloučit, že dojde k provokacím, jako se vyskytly v Dněpropetrovsku," připomněl Bilka vyvěšení ruských vlajek na vládních úřadech v nedalekém městě.

Všichni tři ukrajinští aktivisté přijeli do Prahy na pozvání organizace Člověk v tísni a shodují se, že "duch Majdanu", tedy odporu proti režimu bývalého prezidenta Viktora Janukovyče, z Ukrajiny ani pod vlivem současného napětí okolo Krymu a hrozících hospodářských potíží nezmizel. Domnívají se rovněž, že si Ukrajina vzala ponaučení ze zklamání z vývoje po oranžové revoluci na přelomu let 2004 a 2005 a nedopustí jeho opakování.

"Oranžová revoluce byla o zájmu určitých politických sil a to nelze se současnou situací porovnávat," míní Čižiková. "Hlavní chybou bylo to, že lidé věřili, že car Juščenko (tehdejší prozápadní prezident Ukrajiny Viktor Juščenko - pozn. ČTK) může něco změnit a přestali ho kontrolovat. Dnes společnost už není ochotná předat celou vládu jedné síle nebo jednomu člověku. Je připravena nejen kontrolovat vládu, ale se jí i aktivně účastnit," dodala.

Možný vojenský konflikt s Ruskem bere stejně jako její kolegové jako reálnou hrozbu. "Všichni jsou připraveni na různé varianty, ale doufáme v mírové řešení toho konfliktu," neztrácí naději mladá Ukrajinka a sází přitom podobně jako Nasaďuk a Bilka na pomoc evropské diplomacie.