Ukrajinci na Krymu balí kufry: Máme strach, dobré časy jsou pryč

V malé kavárně ve staré čtvrti krymské metropole Simferopol se sešla skupina Ukrajinců, kteří přes internet sledují ukrajinské zprávy a diskutují o tom, co je čeká. "Jsme připravení, sbalení, můžeme odjet třeba zítra, když se rozhodneme," tvrdí ukrajinský podnikatel Serhij (64), který se dosud živil prodejem kuchyňských spotřebičů. Celé jméno ale říct nechce, bojí se.

Serhij se narodil ve východoukrajinském Charkově, do Simferopolu se přestěhoval před 30 lety a oženil se tady. "Dobré časy na Krymu jsou pryč," tvrdí nad šálkem kávy. "Zkusím teď prodat svou firmu, abych netratil tolik, a pak odejdu."

Ukrajinci tvoří asi 23 procent dvoumilionové populace Krymu, a jsou tak druhou největší národnostní skupinou hned po Rusech, kteří tvoří 58 procent obyvatel. Mnoho Ukrajinců se na poloostrov přestěhovalo až po roce 1954, kdy Sovětský svaz Krym věnoval ukrajinské republice.

"Být tady člověku nahání strach, protože když zastáváte jiný než radikálně proruský postoj, můžete se stát obětí násilností," řekla v jednom nedávném rozhovoru Halyna Džikajevová, ředitelka uměleckého centra v Simferopolu.

Do pátku překročilo hranice z Krymu směrem na Ukrajinu 900 lidí. Ministerstvo sociálních věcí v Kyjevě už oznámilo, že zavedlo speciální linku pro navrátilce z Krymu, kde by jim měli pomoci například s nároky na penzi, sociálním pojištěním nebo hledáním nové školy pro děti.

Psali jsme: Tymošenková ostře: Putin s "fašistickým přístupem" je nepřítel číslo jedna Ruská hrozba! Polsko má strach a volá USA na pomoc střední Evropě  

"Pohraniční stráže vedou statistiku o tom, kolik lidí se stěhuje do jiných ukrajinských regionů. Jsou mezi nimi rodiny s dětmi i jednotlivci," říká ukrajinská poslankyně Galina Lutkovská, která má na starosti oblast lidských práv.

"Nikdo nepláče za Krymem jakožto poloostrovem, kde by rozkvétala ukrajinská kultura. Myslím, že si to mohu dovolit říci. Ale vadí nám způsob jednání Ruska. Navíc v době, kdy má začít příprava voleb, jednání se zbytkem světa a jiné důležité věci. Je to nová frustrace ve chvíli, kdy už jsme něčeho dosáhli. Ale co udělá silnější bratr? Hodí do toho vidle a postaví Ukrajinu před hotovou věc - buď bude válka, nebo budeš poslouchat," řekl v rozhovoru pro iDnes.cz Bohdan Rajčinec, tajemník Ukrajinské iniciativy v Česku.

"Zabrání Krymu je z pohledu Ruska skvělý tah. Premiér Jaceňuk jezdí do EU, ale Krym je předán. Nikdo nepláče, ale ano, jsou tam Ukrajinci, kteří se budou snažit ujet," pokračuje Rajčinec.

"Já bych si na separatismus na východě dával pozor. Centrální Ukrajina za řekou Dněprem je třeba kolébkou spisovné ukrajinštiny. Hodně lidí umí rusky i ukrajinsky. Ve městě včetně Kyjeva se nosí, že ruština je jazyk vyšší kvality a třídy. Sluší se mluvit rusky. Doma můžete mluvit ukrajinsky. Ale rusky na vás začne mluvit prodavač. Třeba Rus z východu Ukrajiny nemusí rozumět na jejím západě. Oba jazyky jsou si blízké jako čeština a polština," varuje.

"Češi kteří se dřív nezajímali, tak ti si teď vyhodnotili, že Ukrajina leží vlastně blízko a žijí tam normální lidé, z nichž mnozí pracují velmi tvrdě. To je pozitivní. Průměrný Čech chápe, že ta Ukrajina, byť je velká, nemá sama sílu se ubránit proti Rusku," tvrdí Rajčinec.