Ukrajinský Luhansk vyhlásil "lidovou republiku" a žádá Rusko o posily

Ministerstvo obrany dnes oznámilo, že výbuch nastražené nálože v Doněcké oblasti poranil dva ukrajinské vojáky, z nichž jeden zraněním podlehl během přepravy vrtulníkem do charkovské vojenské nemocnice. Místo incidentu ministerstvo neupřesnilo.

V Luhansku chtějí proruští radikálové uspořádat 11. května referendum, v němž mají místní obyvatelé odpovědět na otázku, zda "souhlasí se státní samostatností Luhanské lidové republiky". 

Vůdci proruských radikálů v Luhansku žádají, aby ruština byla vyhlášena za druhý státní jazyk a aby byli osvobozeni údajní političtí vězňové. Přijali rovněž prohlášení, podle něhož požádají Rusko o vyslání "mírových sil" v případě, že bezpečnostní složky věrné kyjevské vládě proti povstalcům zakročí.

Přestřelku dnes ráno ohlásili očití svědci z města Kramatorsk na severu Doněcké oblasti. Proti ostraze místního letiště zahájila palbu ze samopalů a granátometů skupina neznámých ozbrojenců. Vojáci odpověděli střelbou, o zraněných či mrtvých se zprávy nezmiňují. Kramatorské letiště je podle místních médií klíčové pro zásobování bezpečnostní sil operujících na východě země proti separatistům a pro dodávky munice a přísun policejních posil.

Jiná skupina neoznačených ozbrojenců dnes podle agentury Unian obsadila policejní služebnu ve městě Kosťantynivka jižně od Kramatorska. Útočníci rovněž obklíčili místní radnici. Oficiální ukrajinská místa incident dosud nepotvrdila.

Psali jsme: Konec zbrojní spolupráce? Pro Rusko starost, pro Kyjev ale katastrofa, varuje Putin  

V Charkově policie v noci na dnešek zasáhla proti pokusům proruských aktivistů uspořádat demonstraci na centrálním náměstí Svobody. Separatisté se pokoušeli vystavět na náměstí stanový tábor a ohradit ho zátarasy. Policisté zadrželi třináct lidí.

"Při pohledu na východní Ukrajinu lze těžko jen tak odmítnout jakýkoli návrh, který by mohl přispět ke zmírnění napětí. Skutečnost, že proruští separatisté už od pátku zadržují misi OBSE, včetně českého vojáka, nabízí dvě znepokojivé alternativy. Buď Moskva hraje ještě tvrději a riskantněji, než jsme si dosud mysleli, nebo už ani ona nedokáže kontrolovat separatistické skupiny. Možnost náhodného krvavého ozbrojeného střetu, který by mohl přerůst ve válečný konflikt, je každopádně vážná. O čemž svědčí i telefonát amerického viceprezidenta Joea Bidena s premiérem Bohuslavem Sobotkou, komentuje situaci pro iHned.cz Daniel Anýž.

Česko oficiálně odsoudilo ruskou anexi Krymu, možné ukrajinské uspořádání by mělo mít podle české diplomacie podobu určitého stupně decentralizace a jako součást EU se Praha podílí na protiruských sankcích. Což jsou všechno postoje, které jdou přímo proti Moskvě, která už Krym považuje za ruské území, na Ukrajině by chtěla nejméně federalizaci a sankce považuje za akt nepřátelství.

Pokud bude Vladimir Putin jednat, buď by si vybral skutečně nestranného prostředníka, anebo - a to je pravděpodobnější - si zvolí silného, rovnocenného partnera. USA, Německo nebo skupinu zemí. Ale možnost, že by se moderátorem stalo Česko, je prakticky nulová, dodává komentátor.