Zkáza na Balkáně: Srbsko a Bosna pod vodou, desítky mrtvých +VIDEO

V obou balkánských zemích velká voda postihla kolem milionu obyvatel. Desítky tisíc lidí byly evakuovány a více než stovky tisíc domácností se ocitly bez elektřiny či pitné vody. V samotném Srbsku se materiální škody odhadují na více než jednu miliardu eur (27 miliard Kč).

Počet mrtvých ale zřejmě ještě poroste, spolu s tím, jak se záchranářům daří dostávat do odříznutých obcí. Severobosenské město Doboj původně hlásilo šest mrtvých, starosta města Obren Petrović ale nyní podle AFP oznámil, že mrtvých jsou již dvě desítky.

Největší obavy v Srbsku vzbuzuje rozvodněná Sáva. Město Šabac, kterému v pátek bezprostředně hrozilo zaplavení a kde tisíce dobrovolníků celou noc stavěly hráze, se zdá být z nejhoršího venku, i když tam hladina řeky dosáhla rekordní výšky 631 centimetrů. Povodňová vlna totiž postupuje směrem na sever.

Rozvodněná řeka Sáva ohrožuje také východní Chorvatsko, kde musely být podle agentury AP evakuovány stovky obyvatel.

Evakuace dál pokračuje v téměř zcela zaplaveném sedmdesátitisícovém městě Obrenovać poblíž Bělehradu, kde se do bezpečí muselo uchýlit přes 4000 lidí. Agentura Reuters informovala, že voda město zalila až do výšky 2,3 metru.

Meteorologové označují nynější záplavy za nejhorší od začátku záznamů o povodních. Do obou balkánských zemí ve velkém směřuje mezinárodní pomoc: do Bělehradu dnes dorazila i jednotka českých hasičů a jeden Čech je také součástí koordinačního týmu, který sestavila Evropská komise. Humanitární organizace ADRA vyhlásila na pomoc obětem povodní v Srbsku a Bosně veřejnou sbírku. Jihomoravský kraj oznámil, že pomůže Sumadijskému regionu v Srbsku, se kterým dlouhé roky spolupracuje.

Zdroj: YouTube

V Polsku a na Slovensku se naopak situace pomalu stabilizuje. V Polsku by nejvyšší úrovně dnes měla ještě dosáhnout řeka Visla v Krakově, na řadě míst však již voda klesá, i když dál platí povodňové nebezpečí. Na východě Slovenska a v Košickém kraji je situace stabilizovaná, zatímco na severozápadě Slovenska se vodní toky ustálily a hydrometeorologové čekají, že začnou klesat.

Slovenská média dávají vrtochy počasí do souvislosti s globálním oteplováním. Extrémní srážky v předchozích dnech podle serveru pravda.sk mohou souviset s nezvykle teplou zimou a jarem. 

V Tatrách nárazový vichr vyvrátil na 100.000 stromů, a zlikvidoval tak zbytky starého porostu, který přežil kalamitu z roku 2004. Podle webu pluska.sk lze za řádění živlů "děkovat" zemím, které nerespektují dohody o ochraně životního prostředí. "(...) třeba si uvědomit, že to, co do vzduchu vypouští Čína, Indie, anebo USA se nám vrací jako bumerang", citoval server meteorologa Petra Jurčoviče.

Zatímco na povodně zasahující oblasti kolem toků řek se lze alespoň do jisté míry připravit, u povodní, které jsou důsledkem přívalových dešťů je to téměř nemožné. Taková povodeň zasahuje neočekávaně i v místech, která jsou od řek či potoků velmi vzdálena. Velké množství srážek, v kombinaci například s nefungující kanalizací může napáchat značné škody takřka kdekoliv.

Kromě ztrát životů lidí a poškození jejich zdraví mají povodně za následek rozsáhlé materiální škody, a to jak přímé na majetku fyzických i právnických osob, obce i státu, tak i nepřímé – v případě firem například zastavení výroby, ve sféře osobní ztráta zaměstnání a podobně.

Ztráty nesestávají pouze z poškození samotných objektů a předmětů v nich, ale negativně se projevují i na dlouhodobé hodnotě majetku. Jedním z důsledků povodní může být nemožnost prodat nemovitost, která byla zasažena záplavami. Buď o ni vůbec není zájem vůbec, nebo je nutné ji s velkou ztrátou (pokles ceny v oblasti postižené záplavami může činit podle odhadu realitních makléřů až třetinu ceny).

Hodnota nemovitosti se sníží zvláště v oblastech, které byly zaplaveny vícekrát, a to nejenom přímo u zatopených objektů, ale i v jejich okolí. Cena nemovitostí je potom ovlivněna povodněmi tak dlouho, dokud zůstávají v „historické paměti", informuje stopzaplavam.cz.

Dalším důsledkem je nemožnost nemovitost pojistit – jak uvádějí zástupci pojišťoven, opakovaný výskyt kalamitních škod v místě pojištění skutečně může být dostatečným důvodem pro odmítnutí pojištění. I v případě, že pojišťovny nemovitost pojistí, mohou si určit limit, do něhož škody zaplatí, případně z něho záplavu či povodeň vyloučit. Když už je možné pojištění sjednat, jeho výše odpovídá zvýšené rizikovosti. U objektů se ceny za kompletní pojištění mohou vyšplhat na několikanásobek základní sazby.