Ruská armáda balí jen pomalu. O přesunech řeč být nemůže, tvrdí NATO

Vojenské cvičení, během ukrajinské krize už přinejmenším třetí, zorganizovalo ruské velení v Rostovské, Belgorodské a Brjanské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou. "Během posledních 24 hodin jednotky demontovaly polní tábory a dokončily přípravu techniky k přesunu na železniční stanice a letiště," vysvětlilo okolnosti ukončení manévrů ruské ministerstvo. Vojska prý míří k místům stálé dislokace, kde budou pokračovat ve výcviku.

Manévry ve třech oblastech u ukrajinských hranic podle ruského veleni ukončily půlroční výcvikový cyklus. Jejich průběh podle ministerstva potvrdil správnost rozhodnutí organizovat vojenská cvičení v "odloučených prostorech" a zvýšit pětinásobně intenzitu bojových střeleb. Přesun zpět do kasáren bude ukončen k začátku letní výcvikové sezóny, který připadá na 1. červen.

Severoatlantická aliance dnes podle agentury Reuters znovu upozornila, že žádné známky stahování ruských vojsk patrné nejsou. Absenci významnějších pohybů u rusko-ukrajinských hranic v úterý potvrdil i americký Pentagon. V estonském Tallinnu dnes činitel americké armády připustil, že "jisté pohyby vojsk" jsou patrné, o rozsáhlejších přesunech ale prý nelze hovořit.

Podle šéfa NATO Rasmussena zatím nelze očekávat, že by NATO jako celek i navzdory napětí ve vztazích s Ruskem zvažovalo zásadní rozmístění masivních vojenských sil ve východní Evropě, a to se týká například i případného nového rozmístění zbraní pro jaderné odstrašení.

To by nejdříve vyžadovalo přehodnocení dohody s Ruskem z roku 1997, ve které se spojenci deklarovali, že nebudou na území nových členských států rozmísťovat nukleární zbraně ani "hlavní bojové síly", píše Natoaktual.cz.

Na otázku, zda by krize Ukrajiny mohla vést NATO k přehodnocení závazku, uvedl: "V této fázi nepředpokládám nějaké požadavky na změnu obsahu." Upozornil však, že ruské akce v Ukrajině vytvořily zcela novou bezpečnostní situaci v Evropě a "NATO se musí adekvátně přizpůsobit". Dlouhodobá rozhodnutí by podle jeho slov měla padnou na zářijovém summitu ve Walesu.

"Putinovo Rusko, stejně jako předtím Rusko Alexandra I. či Sovětský svaz za Lenina a Stalina, vyslalo do Evropy a na Západ zprávu, že s námi neumí, proto nechce a tedy nebude komunikovat tak, jak komunikujeme mezi sebou. Tuto informaci je třeba vzít na vědomí a začít pracovat na novém rámci vzájemných vztahů, kde Rusko bude vnímáno jako jedna z důležitých zemí (kterou bezesporu je), ale jako země cizí, od níž nelze očekávat nic víc, ani nic méně, než že bude hájit svůj zájem, přičemž my zase musíme hájit ten svůj," uvedl Michael Romancov, který působí na Institutu politologických studií FSV UK a Metropolitní univerzitě Praha

A dodal: "Stejně jako po dobu existence SSSR i teď budou na Západě silně znít hlasy (protože na rozdíl od Ruska silně znít mohou, což je dobře!), že Putin (a Rusko) je vzor hodný následování. Stejně jako se tehdy (v některých případech doslova fatálně) zklamala řada západních levičáků, se tentokrát podobného zklamání dočkají ti západní konzervativci, dnes aplaudující Putinovi za ochranu konzervativních hodnot, kteří nevidí (nechtějí vidět), že konzervativizmus západní – v jehož centru leží individuum a jeho svoboda/nezávislost na státu – je něco zcela jiného, než konzervativizmus ruský, v jehož centru je stát, jemuž všechna individua oddaně a bezvýhradně slouží."