Kyjev odmítá polevit: Východ Ukrajiny zdárně čistíme od separatistů

Mluvčí separatistů Sergej Veselovskij dnes agentuře Interfax sdělil, že ve čtvrtek byli v Severodoněcku v Luhanské oblasti zadrženi čtyři cizinci, zřejmě pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Skupina se podle něj "bezostyšně pohybovala v regionu, aniž o tom někoho informovala". Další povstalecký mluvčí Alexej Čmilenko později upřesnil, že pozorovatelé byli převezeni do Luhanska a po prověření dokumentů byli propuštěni s upozorněním, aby příště "bez doprovodu" nikam nejezdili.

Jiný mluvčí povstalecké Luhanské lidové republiky podle agentury RIA Novosti ovšem mezitím zadržení popřel. Do města podle něj skutečně přijeli čtyři pozorovatelé - jeden Rus a tři Západoevropané -, ale sami se prý rozhodli přenocovat na místě kvůli zákazu nočního vycházení.

Proruští rebelové zatím nepustili na svobodu čtyři inspektory OBSE působící v Doněcké oblasti, kterých se zmocnili v pondělí. Tuto skupinu tvoří Dán, Estonec, Švýcar a Turek.

Ministr obrany Koval dnes uvedl, že ukrajinské jednotky už "zcela vyčistily" od proruských vzbouřenců jih a část východu Doněcké oblasti a rovněž část Luhanské oblasti. Znovu přitom obvinil Rusko z provádění "speciálních operací" na východě Ukrajiny. V této souvislosti poznamenal, že ukrajinská armáda bude pokračovat v bojových akcích v pohraničních zónách, "dokud tyto oblasti nezačnou žít normálně a nebude v nich klid".

Ruští vedoucí činitelé, včetně prezidenta Vladimira Putina, opakovaně vyzývají Kyjev, aby zastavil operace svých ozbrojených sil proti povstalcům. Kreml toto tažení označuje za "trestnou operaci", zatímco ukrajinská vláda hovoří o operaci "protiteroristické".

Koval podle agentury Interfax-Ukrajina rovněž řekl, že ukrajinské síly přišly při dosavadních bojích o posádky vrtulníků a výsadkáře. Přesné číslo nesdělil, ale na přímou otázku, zda oběti jdou do desítek nebo do stovek, uvedl, že jich bude něco málo přes dvacet.

Fašisté se nekonají

Nacionalistický Pravý sektor se značnou měrou podílel na pádu režimu Viktora Janukovyče. Jeho stoupenci dodnes okupují kyjevské náměstí Majdan, kde stanují pod portrétem Stepana Bandery, píše Rozhlas.cz.

Reálný vliv krajní pravice je ale mizivý, soudí Joseph Zisels, prezident Asociace židovských organizací a komunit na Ukrajině. „Volby ukázaly, že dva představitelé krajní pravice, šéfové Prvého sektoru a Svobody, o kterých se mluvilo jako o největších antisemitech a rasistech, získali dohromady 1,7 procent hlasů. To jasně ukazuje, že ukrajinská veřejnost se staví k takovým radikálům a demagogům negativně," vysvětluje.

Kde se nálepka Ukrajiny, coby země oslavující fašismus vzala? Bývalý šéf ukrajinské tajné služby Igor Smeško má jasno: „Je to ruská propaganda. Žádný fašistický režim tady není." Jak ale připouští, tento argument zaznívá často na ruskojazyčném východě Ukrajiny, který se tak vymezuje vůči Kyjevu.