Plynový kolaps? Jednání s Ukrajinou nejistá, Moskva a Gazprom si protiřečí

Jednání má odvrátit kolaps, kterým hrozí ruský státní plynárenský monopol Gazprom. Pokud podle něj Kyjev do pondělí nesplatí část starých dluhů, bude Ukrajina dostávat z Ruska jen tolik plynu, kolik předem zaplatí. Ukrajinská vláda váže splacení dlužných částek na snížení ceny za ruské exportní dodávky. Moskva nabízí částku 385 dolarů, Kyjev žádá větší slevu.

Včerejší jednání skončilo před půlnocí bezvýsledně. Tisková služba ukrajinské vlády dnes oznámila, že pokud dnes budou rozhovory pokračovat, zapojí se do nich možná i premiér Jaceňuk.

Mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov dnes ruské agentuře ITAR-TASS řekl, že jednání v noci skončilo a žádný termín pro jeho pokračování dohodnut nebyl. Popřel tak původní zprávy z Moskvy, že rozhovory budou dnes pokračovat.

Jaceňuk už v pátek vydal nařízení, aby se ukrajinský energetický sektor připravil na zastavení dodávek plynu z Ruska. Zároveň požádal ministerstvo spravedlnosti, aby zahájilo přípravu k podání žaloby na Gazprom k arbitrážnímu soudu ve Stockholmu.

Plynová krize na Ukrajině působí jako katalyzátor projektu na export amerického plynu do Evropy a Asie. Gazprom již jednou na začátku roku 2009 zastavil dodávky plynu na Ukrajinu kvůli sporu o ceny, což v tehdejších mrazech postihlo hlavně země střední a východní Evropy, píše iHned.cz s odvoláním na server patria.cz.

Nejde pouze o iniciativu zemí střední Evropy, o americký zkapalněný plyn mají zájem i staré státy EU. Britský ministr zahraničí William Hague už v březnu prohlásil, že představitelé EU by měli usilovat o (větší) import zemního plynu právě z USA. Ty se tak podle materiálu Americké energetické služby již loni staly největším světovým producentem ropy a zemního plynu, a přeskočily tak Rusko i Saúdskou Arábii.

„Břidlicová revoluce" představuje zásadní faktor, který determinuje energetickou, a zejména zahraničně-politickou pozici Ruska. Začíná se tak otřásat postavení Ruska jakožto energetické supervelmoci. Tento pohled potvrzuje nedávno zveřejněný Výhled ruské energetické politiky do roku 2040, zpracovaný pro ruskou Akademii věd.

V důsledku snižování ruského exportu energetických komodit (zemní plyn, ropa, uhlí) dojde ke zpomalení ruského HDP v průměru o jeden procentní bod ročně, uvádí energetický výhled. Dle stejné zprávy nastane také utlumení velkých energetických investičních projektů, které jsou spojovány s výraznými multiplikačními efekty, což povede ke snížení zahraničních investic (nejen do energetických projektů) v Rusku. Naopak USA budou výrazně těžit z břidlicové revoluce, a to nejen krátkodobě, ale v horizontu několika příštích desetiletí.