Na Majdanu opět propukly střety, čtyři lidé jsou zraněni

O události dnes informují i ukrajinská média. List Ukrajinska pravda cituje zprávy z facebookových účtů některých ze stovek lidí, kteří na náměstí přezdívaném Majdan nadále zůstávají "kvůli kontrole, zda nová vláda plní požadavky lidu".

Podle těchto informací asi 40 maskovaných útočníků vtrhlo do majdanského tábora ve dvou skupinách. Údajně přitom honili lidi neslovanského vzhledu. Vyzbrojeni byli boxery, řetězy a basebalovými pálkami. Na začátku konfliktu se prý ale ozvaly i výstřely.

Psali jsme: Ruská agrese? Západ nechápe Putina a nebezpečně provokuje, říká analytička  

Jeden ze svědků události na Facebooku napsal, že zranění utrpělo až 15 lidí. Podle agentury AFP všechny čtyři osoby, které byly se střelným poraněním převezeny do nemocnice, patřily k obyvatelům protestního stanového tábora na Majdanu.

Motiv útočníků není zatím zřejmý. Pisatel jedné zprávy na sociální síti se pozastavil nad tím, jak se tak početná skupina zamaskovaných lidí mohla na Majdan dostat "nepozorovaně" kolem budovy tajné služby SBU. V 01:50 místního času (00:50 SELČ) už prý na místě panoval klid.

Majdan vznikal živelně, nejprve na něj přišli mladí lidé, kteří viděli Ukrajinu jako součást Evropy, pak se přidali třeba afghánští veteráni, kteří přišli chránit "své děti" poté, co protestující studenty koncem listopadu 2013 zbila pořádková policie.

Podle politologa Josefa Mlejnka se Majdan změnil v rozhodovací strukturu, po jaké volají zastánci přímé demokracie. S něčím podobným má své zkušenosti také Česko. Podobný proces totiž zažilo během Sametové revoluce v roce 1989. Tehdy se davy na náměstích postupně přeměnily v politické uskupení, které nejen že vyhrálo první svobodné volby, ale vyneslo někdejšího disidenta Václava Havla až do prezidentského křesla.