Komentátor prozradil, za co by měl být Putin potrestán

Evropské státy začaly přehodnocovat svůj postoj vůči Rusku a po sestřelení malajsijského letadla se shodují, že je třeba přitvrdit. Ministři zahraničí Evropské unie se na středečním zasedání podle komentátora s největší pravděpodobností přikloní k daleko citelnějším a účinnějším sankcím, k nimž vyzvaly nejsilnější státy - Německo, Velká Británie a Francie.

Leschtina poukazuje na to, že "zostřenou odvetu" Kremlu v tuto chvíli podporují také Nizozemsko, ale i pobaltské státy nebo Polsko. "A jaký je postoj České republiky? Nečitelný, opatrnický a zcela neadekvátní hrůze, která se odehrála nad územím kontrolovaným proruskými separatisty. Prezident Miloš Zeman není ani po sestřelení letadla pro další sankce proti Rusku. Jeho zdůvodnění přitom překypuje schizofrenií," píše na webu týdeníku komentátor.

Zeman sice uznává, že důkazy ukazují na separatisty, přesto ale požaduje objektivní vyšetření a zároveň dodává, že v zemi zmítané občanskou válkou nelze nic vyšetřovat. "Co z takového postoje vyplývá? Vlastně teď nemůžeme dělat nic a hlavně bychom neměli dráždit Rusko stupňovanými sankcemi.," tvrdí komentátor.

Smyslem "přitlačení ke kremelské zdi" ale není podle Leschtiny trestat Putina za sestřelení civilního letadla, ale za to, že kvůli vlastnímu přežití vyprovokoval konflikt na ukrajinském východě, podporuje povstalce, posílá jim zbraně a vycvičené vojáky. Navíc s tím prý nehodlá přestat.

"Podobně opatrnicky jako prezident se ovšem začal chovat i ministerský předseda Sobotka, jehož stanovisko by mělo být pro formulaci naší politiky vůči Kremlu rozhodující. Po společném obědě prezidenta s vládou premiér mluvil jen o tom, že „osmadvacítka bude především požadovat, aby Rusko zastavilo dodávky zbraní pro separatisty na východě Ukrajiny"," uvádí komentátor.

Navíc prý není ani jasné, s jakým stanoviskem odjíždí do Bruselu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. "Až dosud ve vládě zastával nejtvrdší postoje k Rusku, teď již dost dlouho mlčí. Což může potvrzovat spekulace, že dál sílí tlaky na jeho odvolání a nahrazení Zemanovým mistrem diplomatického mlžení – šéfem zahraničního hradního odboru Hynkem Kmoníčkem," usuzuje Leschtina.

"Pokud by ale něco takového Sobotka připustil, ocitl by se ve vleku dvou tvrdých pragmatiků, jimiž Zeman a Kmoníček jsou. Naše politika vůči Putinově Rusku by se v čase, kdy jsme s ním v nevyhlášené studené válce, nejspíše soustřeďovala na prohlášení o blahodárnosti vzájemné (nejlépe letecké) výměny podnikatelů, turistů a studentů," uzavírá komentátor.