Boje v Karabachu pokračují, Pompeo podnikl pokus o ukončení konfliktu

Ve Washingtonu americký ministr zahraničí Mike Pompeo separátně jednal se šéfy arménské a ázerbájdžánské diplomacie ve snaze ukončit téměř měsíc trvající krveprolití. Boje si podle ruského prezidenta Vladimira Putina vyžádaly od 27. září už skoro 5000 životů.

Prezident Donald Trump podle Reuters hovořil o pokroku, ale nesdělil žádné podrobnosti a odmítl říci, zda hovořil s vůdci obou zemí. "Spolupracujeme s Arménií. S Arménií máme velmi dobré vztahy. Uvidíme, co se stane," řekl novinářům v Oválné pracovně.

Hrstka demonstrantů z obou stran, kteří drželi arménské a ázerbájdžánské vlajky a transparenty, vykřikovala dnes hesla před ministerstvem zahraničí.

Oba ministři se setkali s Pompeem každý zvlášť. Schůzky trvaly přibližně 30 až 40 minut. Pompeo podle komuniké ministerstva zahraničí oběma stranám zdůraznil, jak je důležité, aby spolu začaly jednat.

Arménský ministr zahraničí Zohrab Mnacakanian řekl novinářům při odchodu z ministerstva, že rozhovor s Pompeem proběhl "velmi dobře", a dodal, že na příměří se bude dále pracovat.

Naděje na rychlé ukončení bojů snížil rychlý kolaps dvou příměří zprostředkovaných Ruskem.

Krátce před začátkem jednání ve Washingtonu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl novinářům v Istanbulu, že doufá, že na řešení konfliktu budou Moskva a Ankara spolupracovat.

Erdogan podle Reuters zopakoval požadavky na zastoupení Turecka při zprostředkování jednání o urovnání konfliktu, které dlouhodobě vedou USA, Rusko a Francie. "Turecko je přesvědčeno, že má stejné právo jako Rusko, aby se zde mohlo podílet na míru," prohlásil.

Washington, Paříž a Moskva takové výzvy dosud ignorovaly. Rozdíly v přístupu ke konfliktu dále prohloubily podráždění ve vztazích mezi Tureckem a jeho spojenci v NATO. Pompeo obvinil Turecko z rozdmýchávání konfliktu vyzbrojováním ázerbájdžánské strany. Ankara popírá, že by konflikt vyvolala, dodal Reuters.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany dnes ohlásilo boje na několika úsecích karabašské fronty, stejně tak arménské ministerstvo obrany. Podle neuznávané karabašské republiky se terčem raketového ostřelování stala města Askeran a Martuni, která utrpěly značné škody, ale vyvázla bez ztrát na životech civilistů.

Náhorní Karabach spadá pod Ázerbájdžán, ale ovládají jej tamní Arméni, kteří se v krvavé válce s podporou Arménie fakticky odtrhli od Baku. Světové mocnosti chtějí zabránit tomu, aby boje, které propukly 27. září, nezpůsobily širší konflikt se zapojením Turecka a Ruska; Ankara jednoznačně podporuje Baku, zatímco Jerevan se dovolává spojenectví s Moskvou, která má v zemi vojenskou základnu. Velmoci mají také obavu o bezpečnost ropovodů a plynovodů, které přepravují ázerbájdžánský plyn a ropu přes jižní Kavkaz na světové trhy.