Ázerbájdžánské jednotky zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu

Ázerbájdžánské úřady zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu a převezly je do Baku. Příslušníky ázerbájdžánské služby státní bezpečnosti byli zadrženi tři bývalí prezidenti samozvané republiky Náhorní Karabach Arkadij Gukasján, Bako Saakján a Arajik Haruťunjan a bývalý předseda parlamentu David Išchanjan. 

Po zadržení je převezli do Baku, kde se podrobí výslechu v souvislosti s podezřeními, která byla v Ázerbájdžánu vůči nim vznesena. Naopak jiným třem bývalým vůdcům karabašských Arménů se podařilo v úterý dostat na území Arménie.

Jedná se o bývalého státního ministra Artura Aruťunjana, exministra vnitra Karena Sarkisjana a bývalého šéfa karabašské bezpečnostní služby Ararata Melkunjana. S odvoláním na vyjádření jednoho z trojice lídrů o tom informovala arménská státní tisková agentura Armenpress, informuje AP.

Minulý týden byl při pokusu dostat se z Karabachu do Arménie zadržen i karabašský expremiér Ruben Vardanjan. V rukou ázerbájdžánských orgánů je také bývalý velitel separatistické armády v Náhorním Karabachu Levon Mnacakanjan a exministr zahraničních věcí David Babajan.

Doporučené články

Ze sporného území Náhorního Karabachu do Arménie mezi tím odešlo už přes 100 tisíc etnických Arménů. Vyplývá to z nejnovějších údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). V oblasti žilo před poslední etapou letitého konfliktu zhruba 120 tisíc lidí. 

"Mnozí z nich jsou hladoví, vyčerpaní a potřebují okamžitou pomoc. UNHCR a další humanitární partneři stupňují podporu arménským úřadům, ale je zde velmi naléhavá potřeba mezinárodní pomoci," uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi na sociální síti X.

Náhorní Karabach bude jako neuznaný státní útvar na konci roku definitivně zrušen. Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian podepsal v září po vojenské operaci Ázerbájdžánu dekret o uzavření všech státních institucí. Uvedla to agentura Reuters.

Doporučené články

Ázerbájdžánská bezpečnostní služba vyzvala arménské obyvatele regionu, aby rychle odevzdali své zbraně a střelivo a vyvarovali se protiprávním činům, jako je ničení majetku nebo dokumentů. Zároveň ujišťuje, že "ázerbájdžánské úřady plně zaručují ochranu práv a svobod lidí arménské národnosti, kteří odevzdají zbraně."

Mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem už proběhly první rozhovory ohledně integrace odtrženého regionu Náhorní Karabach. Uskutečnily se v ázerbájdžánském městě Jevlach a skončily po dvou hodinách, uvedl server euronews

Ázerbájdžán jednání charakterizoval jako konstruktivní a oznámil, že obě strany se dohodly na nadcházejících jednáních "v blízké budoucnosti". Baku souhlasilo s poskytnutím potravinové a humanitární pomoci pro daný region a s dodávkami energií na vytápění školek a škol, uvádí se v prohlášení Alijevovy kanceláře.

Doporučené články

Podle arménských médií byla ázerbájdžánská strana na setkání zastupována i Raminem Mammadovem, který má na starosti kontakty s arménskými obyvateli žijícími v Karabachu. Na jednání v Jevlachu byl přítomen i zástupce ruského vojenského kontingentu, jehož členové dohlížejí na dodržování příměří, které bylo uzavřeno po vojenském konfliktu v roce 2020.

Jednotky separatistů se poté začaly stahovat z Karabachu, oznámil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj byla většina jejich vojenské techniky zničena během pozemní ofenzívy, kterou Ázerbájdžán v Náhorním Karabachu podnikl během září.

Tzv. "protiteroristická operace" měla podle Baku za cíl "obnovení ústavního pořádku" v tomto převážně Armény obydleném regionu. Obě strany dosáhly ve středu dohody o příměří, v souladu se kterou se mají z Náhorního Karabachu stáhnout arménské síly a předat své zbraně.

Podle arménských zdrojů přišlo během útoku o život nejméně 200 lidí a 400 dalších utrpělo zranění. 

Doporučené články

Úřad arménského premiéra Nikola Pašinjana prostřednictvím své mluvčí informoval, že Pašinjan o situaci diskutoval i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Putin řekl, že příslušníci ruského mírového kontingentu v Náhorním Karabachu budou zprostředkovateli v nadcházejících jednáních mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem ve městě Jevlach.

"Ilegální arménské jednotky začaly s procesem stahování se ze svých pozic. Přijaly naše podmínky a začaly s předáváním zbraní," upřesnil Alijev. Baku podle něj po ofenzivě "obnovilo svou svrchovanost" v Náhorním Karabachu. "Ázerbájdžán obnovil svou suverenitu po úspěšných protiteroristických opatření v Karabachu," dodal Alijev.

Baku v září spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města byly hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou byly i další města a vesnice v okolí.

Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.

Doporučené články

V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.

Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.

Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.

Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.

Související

Jednání v Baku s prezidentem Ilhamem Alijevem. Tajemník Jurij Kim a hlavní poradce pro jednání Kavkazu Louis Bono řeší naléhavou humanitární situaci v Náhorním Karabachu.

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 

Více souvisejících

Náhorní Karabach ázerbájdžán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 4 hodinami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 5 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy