KOMENTÁŘ | Ukrajina už dávno nepatří do područí Ruského impéria, kazetová munice je toho důkazem

Ukrajina podle všeho začala používat kazetovou munici dodanou Spojenými státy v rámci vojenské pomoci proti ruské agresi. Informovaly o tom EuroZprávy.cz s odvoláním na zjištění deníku Washington Post. Její využití a následná reakce Moskvy ukazují na to, že ruské elity ztrácejí moc nad prostředky využívanými Ukrajinci. 

Užití kazetové munice ve čtvrtek lokalizoval analytický twitterový účet War Monitor na jih od Krasnohorivky v Doněcké oblasti. „Ukrajinské síly používají kazetovou munici nedávno dodanou USA a během nočního útoku zničily velmi velké pěchotní uskupení ruských sil na jih od Krasnohorivky,“ píše.

Podle mluvčího Bezpečnostní rady Spojených států Johna Kirbyho ukrajinské dělostřelectvo používá kazetovou munici „efektivně“. „Zbraně mají opravdu velký dopad na ruské obranné pozice a ruské obranné manévry,“ doplnil

Potenciální využití kazetové munice ze strany Kyjeva se setkalo s výhrůžkami Moskvy. Ruským elitám se nelíbí nasazení této zbraně. Může být jedním z rozhodujících prvků na bojišti. Nikoliv ve městech, kde ruská armáda tuto munici aktivně využívala – například v Charkově na úplném začátku obnovené plnohodnotné agrese proti Ukrajině, a to dne 28. února loňského roku, tedy čtyři dny po jejím začátku. 

Video z užití kazetové munice na civilní cíle v Charkově tehdy sdílela ukrajinská bezpečnostní expertka Maria Avdeeva na twitteru. 

Podle dostupných informací Ukrajinci použili tuto nebezpečnou munici proti vojenským živým cílům – tedy proti pěchotě. Rusové jej použili bezprostředně po začátku invaze dokonce proti druhému největšímu ukrajinskému městu. 

Ruský lídr Vladimir Putin však upozorňoval, že „Rusko dosud nemělo potřebu použít kazetovou munici, ale jestli ji použijí proti naší zemi, máme právo na zrcadlovou reakci“. Putin si tak ospravedlňuje případné užití kazetové munice do budoucna – nicméně hlavně před vlastními lidmi.

Většina západních uživatelů internetu má přístup k těmto videím z úplného začátku invaze a je zcela zřejmé, že ruský prezident hledá pouze záminku k nasazení tvrdších zbraní, opět a už bohužel nepřekvapivě proti civilním cílům. 

Logika ruské diplomacie a její rétoriky počítá s tím, že sdělí či pohrozí jasně nelegální či neodpovídající akcí, a tím pádem si ji schválí. Nic jiného v tom není – ospravedlnění na základě falešné rétoriky a dezinterpretace faktů.

Ruské velení nedokázalo přiznat, že kazetovou munici (nejen na Ukrajině) použilo a hodlá používat dál. Jakmile Američané poskytli Kyjevu další kýženou pomoc v obraně vlasti, která má potenciál zvrátit chod protiofenzívy, z Moskvy jde cítit strach až do Prahy. 

Co však ruská elita zvládla, je chlubení – máme lepší kazetovou munici, tedy jsme silnější. Rusové se opět snaží nasadit auru jedné z nejsilnějších armád světa, což je docela logické a vzhledem k velikosti země i potřebné – ale nefunguje to. Ruská armáda utrpěla ponižující porážku od armády, která před agresí nepatřila ani mezi přední evropské. 

Putinovi tak nezbývá nic jiného než se spoléhat na jadernou rétoriku neboli občas zachrastit jadernými hlavicemi. Proti Ukrajincům to ale funguje mnohem méně, než by si přál. Jaderného strašáka vytahoval tak často, až se z něj stala pouhá kulisa celé patetické snahy o porážku země, která dávno nepatří do područí Ruského impéria. 

Související

I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ukrajina Rusko Vladimír Putin zbraně

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy