Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Informaci o setkání přinesl server Politico, který označil tuto schůzku za vzácnou, i když nakonec neúspěšnou, diplomacii mezi Moskvou a Západem v otázce zásadního bezpečnostního problému, zvláště poté, co ruská invaze na Ukrajinu narušila běžné diplomatické aktivity.

Vysoce postavený diplomat, který byl obeznámen s průběhem jednání, uvedl, že schůzka probíhala 17. září v Istanbulu a byla součástí úsilí vyvíjeného na Ázerbájdžán, aby ukončil devítiměsíční blokádu enklávy a umožnil průjezd humanitární pomoci z Arménie, která by poskytla potraviny a palivo obyvatelům této oblasti.

Na schůzce v Turecku byl Washingtonem zastoupen Louis Bono, poradce pro kavkazské záležitosti, Evropská unie vyslala svého zástupce Toiva Klaara a za Rusko byl přítomen Igor Chovajev, který zastává pozici zvláštního vyslance Moskvy pro vztahy mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Politico upozorňuje na mimořádnost takového setkání v současné geopolitické situaci.

Server připomíná, že v březnu došlo ke krátkému setkání mezi americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraji zasedání šéfů diplomacie zemí skupiny G20 v Indii. Tehdy ruské agentury zdůrazňovaly, že se jednalo spíše o neformální rozhovor.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí se k jednání USA, EU a Ruska v Turecku ohledně situace na Náhorním Karabachu nevyjádřil a pouze poznamenal, že "soukromé diplomatické rozhovory nekomentujeme."

Nejmenovaný americký úředník, který byl obeznámen s průběhem jednání, však uvedl, že rozhovory byly založeny na uznání vlivu Kremlu v regionu. "Je důležité být schopni spolupracovat s Ruskem v této záležitosti, protože mají vliv na obě strany, zejména v této nejisté době," zdůraznil. "Zachování komunikačních kanálů s relevantními aktéry je klíčové pro prevenci nedorozumění," dodal nejmenovaný představitel EU, vyjadřující se k důležitosti tohoto setkání.

Ze sporného území Náhorního Karabachu do Arménie od vpádu Ázerbájdžánu odešlo už přes 100 tisíc etnických Arménů. Vyplývá to z nejnovějších údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). V oblasti žilo před poslední etapou letitého konfliktu zhruba 120 tisíc lidí. 

"Mnozí z nich jsou hladoví, vyčerpaní a potřebují okamžitou pomoc. UNHCR a další humanitární partneři stupňují podporu arménským úřadům, ale je zde velmi naléhavá potřeba mezinárodní pomoci," uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi na sociální síti X.

Náhorní Karabach bude jako neuznaný státní útvar na konci roku definitivně zrušen. Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian podepsal v září po vojenské operaci Ázerbájdžánu dekret o uzavření všech státních institucí. Uvedla to agentura Reuters.

Ázerbájdžánská bezpečnostní služba vyzvala arménské obyvatele regionu, aby rychle odevzdali své zbraně a střelivo a vyvarovali se protiprávním činům, jako je ničení majetku nebo dokumentů. Zároveň ujistila, že "ázerbájdžánské úřady plně zaručují ochranu práv a svobod lidí arménské národnosti, kteří odevzdají zbraně."

Mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem už proběhly první rozhovory ohledně integrace odtrženého regionu Náhorní Karabach. Uskutečnily se v ázerbájdžánském městě Jevlach a skončily po dvou hodinách, uvedl server euronews. 

Ázerbájdžán jednání charakterizoval jako konstruktivní a oznámil, že obě strany se dohodly na nadcházejících jednáních "v blízké budoucnosti". Baku souhlasilo s poskytnutím potravinové a humanitární pomoci pro daný region a s dodávkami energií na vytápění školek a škol, uvádí se v prohlášení Alijevovy kanceláře.

Podle arménských médií byla ázerbájdžánská strana na setkání zastupována i Raminem Mammadovem, který má na starosti kontakty s arménskými obyvateli žijícími v Karabachu. Na jednání v Jevlachu byl přítomen i zástupce ruského vojenského kontingentu, jehož členové dohlížejí na dodržování příměří, které bylo uzavřeno po vojenském konfliktu v roce 2020.

Jednotky separatistů se poté začaly stahovat z Karabachu, oznámil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj byla většina jejich vojenské techniky zničena během pozemní ofenzívy, kterou Ázerbájdžán v Náhorním Karabachu podnikl během září.

Tzv. "protiteroristická operace" měla podle Baku za cíl "obnovení ústavního pořádku" v tomto převážně Armény obydleném regionu. Obě strany dosáhly ve středu dohody o příměří, v souladu se kterou se mají z Náhorního Karabachu stáhnout arménské síly a předat své zbraně. Podle arménských zdrojů přišlo během útoku o život nejméně 200 lidí a 400 dalších utrpělo zranění. 

Úřad arménského premiéra Nikola Pašinjana prostřednictvím své mluvčí informoval, že Pašinjan o situaci diskutoval i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Putin řekl, že příslušníci ruského mírového kontingentu v Náhorním Karabachu budou zprostředkovateli v nadcházejících jednáních mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem ve městě Jevlach.

"Ilegální arménské jednotky začaly s procesem stahování se ze svých pozic. Přijaly naše podmínky a začaly s předáváním zbraní," upřesnil Alijev. Baku podle něj po ofenzivě "obnovilo svou svrchovanost" v Náhorním Karabachu. "Ázerbájdžán obnovil svou suverenitu po úspěšných protiteroristických opatření v Karabachu," dodal Alijev.

Baku v září spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města byly hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou byly i další města a vesnice v okolí.

Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.

V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.

Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.

Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.

Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.