Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény.
Informaci o setkání přinesl server Politico, který označil tuto schůzku za vzácnou, i když nakonec neúspěšnou, diplomacii mezi Moskvou a Západem v otázce zásadního bezpečnostního problému, zvláště poté, co ruská invaze na Ukrajinu narušila běžné diplomatické aktivity.
Vysoce postavený diplomat, který byl obeznámen s průběhem jednání, uvedl, že schůzka probíhala 17. září v Istanbulu a byla součástí úsilí vyvíjeného na Ázerbájdžán, aby ukončil devítiměsíční blokádu enklávy a umožnil průjezd humanitární pomoci z Arménie, která by poskytla potraviny a palivo obyvatelům této oblasti.
Na schůzce v Turecku byl Washingtonem zastoupen Louis Bono, poradce pro kavkazské záležitosti, Evropská unie vyslala svého zástupce Toiva Klaara a za Rusko byl přítomen Igor Chovajev, který zastává pozici zvláštního vyslance Moskvy pro vztahy mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Politico upozorňuje na mimořádnost takového setkání v současné geopolitické situaci.
Server připomíná, že v březnu došlo ke krátkému setkání mezi americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraji zasedání šéfů diplomacie zemí skupiny G20 v Indii. Tehdy ruské agentury zdůrazňovaly, že se jednalo spíše o neformální rozhovor.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí se k jednání USA, EU a Ruska v Turecku ohledně situace na Náhorním Karabachu nevyjádřil a pouze poznamenal, že "soukromé diplomatické rozhovory nekomentujeme."
Nejmenovaný americký úředník, který byl obeznámen s průběhem jednání, však uvedl, že rozhovory byly založeny na uznání vlivu Kremlu v regionu. "Je důležité být schopni spolupracovat s Ruskem v této záležitosti, protože mají vliv na obě strany, zejména v této nejisté době," zdůraznil. "Zachování komunikačních kanálů s relevantními aktéry je klíčové pro prevenci nedorozumění," dodal nejmenovaný představitel EU, vyjadřující se k důležitosti tohoto setkání.
Ze sporného území Náhorního Karabachu do Arménie od vpádu Ázerbájdžánu odešlo už přes 100 tisíc etnických Arménů. Vyplývá to z nejnovějších údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). V oblasti žilo před poslední etapou letitého konfliktu zhruba 120 tisíc lidí.
"Mnozí z nich jsou hladoví, vyčerpaní a potřebují okamžitou pomoc. UNHCR a další humanitární partneři stupňují podporu arménským úřadům, ale je zde velmi naléhavá potřeba mezinárodní pomoci," uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi na sociální síti X.
Náhorní Karabach bude jako neuznaný státní útvar na konci roku definitivně zrušen. Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian podepsal v září po vojenské operaci Ázerbájdžánu dekret o uzavření všech státních institucí. Uvedla to agentura Reuters.
Ázerbájdžánská bezpečnostní služba vyzvala arménské obyvatele regionu, aby rychle odevzdali své zbraně a střelivo a vyvarovali se protiprávním činům, jako je ničení majetku nebo dokumentů. Zároveň ujistila, že "ázerbájdžánské úřady plně zaručují ochranu práv a svobod lidí arménské národnosti, kteří odevzdají zbraně."
Mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem už proběhly první rozhovory ohledně integrace odtrženého regionu Náhorní Karabach. Uskutečnily se v ázerbájdžánském městě Jevlach a skončily po dvou hodinách, uvedl server euronews.
Ázerbájdžán jednání charakterizoval jako konstruktivní a oznámil, že obě strany se dohodly na nadcházejících jednáních "v blízké budoucnosti". Baku souhlasilo s poskytnutím potravinové a humanitární pomoci pro daný region a s dodávkami energií na vytápění školek a škol, uvádí se v prohlášení Alijevovy kanceláře.
Podle arménských médií byla ázerbájdžánská strana na setkání zastupována i Raminem Mammadovem, který má na starosti kontakty s arménskými obyvateli žijícími v Karabachu. Na jednání v Jevlachu byl přítomen i zástupce ruského vojenského kontingentu, jehož členové dohlížejí na dodržování příměří, které bylo uzavřeno po vojenském konfliktu v roce 2020.
Jednotky separatistů se poté začaly stahovat z Karabachu, oznámil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj byla většina jejich vojenské techniky zničena během pozemní ofenzívy, kterou Ázerbájdžán v Náhorním Karabachu podnikl během září.
Tzv. "protiteroristická operace" měla podle Baku za cíl "obnovení ústavního pořádku" v tomto převážně Armény obydleném regionu. Obě strany dosáhly ve středu dohody o příměří, v souladu se kterou se mají z Náhorního Karabachu stáhnout arménské síly a předat své zbraně. Podle arménských zdrojů přišlo během útoku o život nejméně 200 lidí a 400 dalších utrpělo zranění.
Úřad arménského premiéra Nikola Pašinjana prostřednictvím své mluvčí informoval, že Pašinjan o situaci diskutoval i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Putin řekl, že příslušníci ruského mírového kontingentu v Náhorním Karabachu budou zprostředkovateli v nadcházejících jednáních mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem ve městě Jevlach.
"Ilegální arménské jednotky začaly s procesem stahování se ze svých pozic. Přijaly naše podmínky a začaly s předáváním zbraní," upřesnil Alijev. Baku podle něj po ofenzivě "obnovilo svou svrchovanost" v Náhorním Karabachu. "Ázerbájdžán obnovil svou suverenitu po úspěšných protiteroristických opatření v Karabachu," dodal Alijev.
Baku v září spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města byly hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou byly i další města a vesnice v okolí.
Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.
V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.
Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.
Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.
Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.
Související

Ázerbájdžánské jednotky zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu

Z Karabachu už uprchlo přes 100 tisíc etnických Arménů. Lidé potřebují pomoc
Náhorní Karabach , ázerbájdžán , arménie
Aktuálně se děje
před 48 minutami

Požár v Novém Městě nad Metují zasáhl bytový dům. Město pomáhá obyvatelům
před 1 hodinou

Jsou přibývající excesy hokejových fanoušků projevem úpadku české společnosti?
před 2 hodinami

Kauza gynekoložky z Líbeznic dostává další rozměr. Stížností je vícero
před 2 hodinami

Česko spustilo opatření kvůli slintavce a kulhavce. Týká se hranic se Slovenskem
před 3 hodinami

Tragickou nehodu v Hurghadě odnesli Rusové. V ponorce zemřelo šest lidí
před 3 hodinami

Policie zasahovala na škole v Pelhřimově. Měl tam být ozbrojený muž
před 4 hodinami

Útok nožem v centru Amsterdamu. Policie hlásí několik zraněných
před 5 hodinami

Evropa hodila vidle do plánů Putina. Sankce proti Rusku nezruší
před 7 hodinami

Bouří se Evropa i Čína. Neustoupíme, vzkazují Trumpovi státy
před 7 hodinami

Další válka v Evropě je za dveřmi. Rusko zaútočí na Pobaltí možná už letos, varuje Polsko
před 8 hodinami

Petr Fiala hraje o svou politickou kariéru. Dá se očekávat drsná kampaň, říká Brunclík
před 8 hodinami

Sami mě pozvali, teď na mě útočí. Novinář poprvé promluvil o kauze plánování v aplikaci Signal
před 9 hodinami

Putin brzy zemře a všechno skončí, prohlásil Zelenskyj
před 10 hodinami

NÁVOD: Jak si připravit nouzové zavazadlo pro případ krize?
před 11 hodinami

90 procent lidí na dlažbě, konec podpory očkování i boje s HIV. Dokument odhalil rozsah Trumpových změn
před 11 hodinami

Litva exkluzivně pro EZ: Záchranná operace v stále probíhá. Smrt amerických vojáků není potvrzená
před 11 hodinami

Nastal čas na evropskou odvetu. Cla na automobily nenecháme jen tak, vzkazuje von der Leyenová
před 12 hodinami

Ubohost politických stran dosahuje nové úrovně. Už se ani nedozvíme, kdo je nejhorší premiér
před 12 hodinami

Odolají USA ruskému tlaku? Zelenskyj si není jistý, neví ani o vztahu Trumpa s Putinem
před 13 hodinami
Trump uvalí 25% cla na všechna auta dovážená do USA. Američany čeká raketový nárůst cen nových vozů
Spojené státy chystají dramatický zásah do globálního automobilového trhu. Šéf Bílého domu Donald Trump ve středu oznámil, že od 2. dubna plánuje uvalit 25% cla na veškerý dovoz automobilů do země. Opatření má motivovat zahraniční výrobce k přesunu produkce přímo na americkou půdu.
Zdroj: Jakub Jurek