Arménský parlament podle agentury Anadolu schválil ratifikaci Římského statutu, na jehož základě vznikl Mezinárodní trestní soud (ICC), což znamená, že Arménie bude podléhat jeho jurisdikci. Plán Arménie přistoupit k ICC, která nedávno vydala zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, byl kritizován Ruskem.
Předseda parlamentu Alen Simonjan oznámil, že pro ratifikaci hlasovalo 60 poslanců, zatímco 20 bylo proti. Arménský představitel Jegiše Kirakosjan, zodpovědný za mezinárodněprávní otázky v kanceláři premiéra, ratifikaci označil jako krok zaměřený proti ázerbájdžánským vojákům, kteří se podle něj dopustili válečných zločinů na území Arménie.
Rusko už dříve upozornilo, že rozhodnutí Arménie podepsat Římský statut, který na jaře letošního roku vydal zatýkací rozkaz na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s nelegálními deportacemi ukrajinských dětí, by vnímalo jako "mimořádně nepřátelský krok".
"Rozhodnutí takového druhu jsou z našeho pohledu mimořádně nepřátelská," prohlásil podle médií mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Arménský premiér Nikol Pašinjan opakovaně avizoval, že Jerevan ratifikuje Římský statut v plném rozsahu. Pašinjan přitom upozorňoval, že ratifikace tohoto dokumentu nemá žádnou souvislost se vztahy mezi Arménií a Ruskem, ale souvisí s bezpečností Arménie.
Pašinjan navíc nedávno nepřímo kritizoval dlouholetého spojence, Rusko, když označil současný systém arménské zahraniční politiky za neefektivní. "Systém vnější bezpečnosti, do kterého je Arménie zapojena, je neefektivní v souvislosti s ochranou naší bezpečnosti a arménských zájmů," uvedl Pašinjan několik dní poté, co Ázerbájdžán dosáhl vítězství ve sporném regionu Náhorní Karabach.
Pašinjan tak signalizoval odklon od Ruska v rámci změny ve směřování zahraniční politiky. Arménie je přitom součástí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OZKB), která se skládá ze šesti postsovětských zemí a dominuje jí Rusko.
To ale odmítlo přijít Arménii na pomoc v nejnovějším konfliktu v Náhorním Karabachu. Moskva navíc uvedla, že samotný Jerevan uznává, že toto sporné území je částí Ázerbájdžánu.
"Všem je jasné, že nástroje OZKB a nástroje arménsko-ruské vojensko-politické spolupráce jsou neefektivní pro ochranu vnější bezpečnosti Arménie, " uvedl Pašinjan. "Musíme transformovat a rozšířit nástroje vnější a vnitřní bezpečnosti Arménie ve spolupráci se všemi partnery, kteří jsou připraveni na oboustranně výhodné kroky,“ řekl arménský premiér.
"Toto rozhodnutí není mířeno přímo proti OZKB a Rusku. Souvisí se zájmy naší země a její vnější bezpečností. Přijímání takových rozhodnutí je naším svrchovaným právem,“ dodal Pašinjan.
Baku v polovině září spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města byly hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou byly i další města a vesnice v okolí.
Tzv. "protiteroristická operace" měla podle Baku za cíl "obnovení ústavního pořádku" v tomto převážně Armény obydleném regionu. Obě strany dosáhly ve středu dohody o příměří, v souladu se kterou se mají z Náhorního Karabachu stáhnout arménské síly a předat své zbraně.
Podle arménských zdrojů přišlo během útoku o život nejméně 200 lidí a 400 dalších utrpělo zranění.
Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.
V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.
Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.
Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.
Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.
Související
Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje
Putin přišel o spojence. Ztratil kontrolu nad zemí ve své alianci
arménie , ICC (Mezinárodní trestní soud) , Rusko
Aktuálně se děje
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
včera
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
včera
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
včera
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.
Zdroj: Julie Jarošová