Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.
Od vypuknutí ruské agrese proti Ukrajině uplynuly více než tři roky. Vztahy mezi Evropou a Moskvou zůstávají ochromené, přičemž Západ reagoval bezprecedentními sankcemi a Kreml odpověděl posílením agresivní rétoriky i spolupráce s autoritářskými režimy.
Západní Evropa má za sebou dlouhou historii snah o navázání vztahů i s obtížnými partnery. Po druhé světové válce i v éře studené války se naučila žít ve stínu sovětské moci a přes všechny hrozby nikdy zcela nerezignovala na diplomacii. I po anexi Krymu v roce 2014 se v Bruselu a dalších evropských metropolích hledal způsob, jak Rusko – alespoň částečně – udržet v rámci multilaterálních struktur.
Rok 2022 ale představoval jasný předěl. Nešlo jen o další porušení mezinárodního práva, nýbrž o návrat k imperiálnímu myšlení v jeho nejčistší formě. Rusko přestalo být komplikovaným partnerem a stalo se přímým agresorem. „Pokud by se konflikt uklidnil, tak vzhledem k trvalé agresivní povaze ruského režimu může kdykoliv dojít k opětovnému válečnému konfliktu se všemi důsledky,“ varoval pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity.
Návrat k předválečnému stavu ale nepovažuje za realistický. „Moc si neumím představit, že by se rozumné firmy do Ruska vrátily. Stejně tak si neumím představit, že by došlo k obnovení závislosti na ruských surovinách. Umím si představit nějaké omezené velmi levné dodávky, které by bylo možné kdykoliv rychle nahradit. Jinak myslím, že v rámci Evropy došlo k velkému vystřízlivění,“ shrnul ekonom.
Otázka, zda je možný návrat k normálním vztahům s Moskvou, tak zůstává spíše velmi teoretickou. Změní se něco bez zásadní proměny režimu v Kremlu? A pokud ne, jaký model soužití je vůbec dlouhodobě možný? Evropu tak nečeká obnova starého normálu, ale hledání nového, který bude založen spíše na opatrnosti než na naději.
Firmám se z Ruska stále nechce
Podle něj zůstává otázkou, jak se po skončení války zachová evropský byznys. „Některé firmy s různými výmluvami zjevně odmítají Rusko i teď opustit – například Raiffeisenbank nebo Ritter Sport. Další firmy v dodávkách Rusku pokračují například skrz Kazachstán nebo Arménii,“ upozornil Žídek s tím, že může dojít i k „legalizaci“ současných dodávek.
Kromě Raiffeisenbank a Ritter Sport zmíněných Žídkem stále fungují i další zásadní subjekty. Řada západních firem zůstává v Rusku přítomna navzdory pokračující válce a sankcím. PepsiCo, Mars, Mondelez a Nestlé nadále provozují své závody, platí ruské daně a zásobují domácí trh.
Mezi další americké společnosti, které Rusko neopustily, patří Philip Morris, Procter & Gamble a Kimberly-Clark. Z evropských firem jsou to například Japan Tobacco International (Švýcarsko), Knauf, Globus, Metro, Hochland, Kärcher, Storck (Německo), Spar (Nizozemsko), AstraZeneca (Velká Británie), Bonduelle, Tarkett, Sanofi, L’Oréal (Francie), OTP Bank (Maďarsko), Pirelli, Calzedonia, Ferrero (Itálie) a Krka a Gorenje (Slovinsko).
Mezi sektory, které pokračují v činnosti beze změny, patří i energetika a služby. Jde například o americkou SLB (dříve Schlumberger), která stále poskytuje ropné služby v Rusku a plánuje svou přítomnost posilovat. Argumentuje tím, že její operace jsou v souladu se sankcemi. Informoval o tom server Financial Times.
Významným případem je i francouzská Auchan, která už od roku 2002 udržuje v Rusku stovky hypermarketů. Společnost zdůrazňuje, že její pokračování „má humanitární důvody“, jak vyjádření společnosti letos v lednu tlumočil server France24.
Již tradiční obcházení sankcí
Obcházení sankcí v praxi probíhá několika způsoby. Nejčastěji jde o reexport přes třetí země, jako jsou právě Kazachstán, Arménie, Kyrgyzstán, Srbsko nebo Turecko, které slouží jako mezičlánky v dodavatelských řetězcích, napsala o tom mimo jiné agentura Reuters.
Zboží západní výroby tak na papíře směřuje do těchto států, odkud je následně přeprodáváno do Ruska. Vedle fyzického reexportu se používají také „white label“ produkty – tedy zboží bez značky, které se v Rusku prodává pod jiným názvem, a maří se dohledatelnost původu.
Další cestou je využívání dceřiných společností registrovaných mimo EU, které oficiálně nepodléhají evropským sankcím, ale nadále umožňují obchod s Ruskem, informoval o tom francouzský server Le Monde. Tato praxe je těžko postihnutelná, protože právně firmy formálně splňují sankční rámec, i když ho fakticky obcházejí.
Evropská unie i Spojené státy v posledních měsících posilují tlak na společnosti, které se na obcházení sankcí podílejí, a zpřísňují pravidla pro reexport. Nové sankční balíčky cílí i na subjekty v třetích zemích, které slouží jako prostředníci pro ruský dovoz. Zároveň ale přibývá hlasů volajících po důslednějším vymáhání stávajících pravidel a větší transparentnosti v obchodních řetězcích.
Otázkou zůstává, zda se sankce stanou skutečně účinným nástrojem změny chování ruského režimu – nebo zda budou i nadále obcházeny prostřednictvím šedé zóny globálního byznysu. Ekonomická izolace Ruska je v praxi složitější, než ukazují politická prohlášení o neustále krachující ruské ekonomice apod. A právě schopnost Západu eliminovat skuliny v systému může rozhodnout o tom, zda tlak na Kreml povede k reálnému výsledku.
Související

Babiš začal porušovat sliby už v den, kdy zvítězil. A bude pokračovat, dokud to unese ekonomika

Česko by bez pracovní migrace čelilo problémům, říká ekonom Žídek pro EZ. Jde i o důchody
Ekonomika , Rusko , protiruské sankce , firmy , Raiffeisenbank , kazachstán , arménie , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 35 minutami

Loupež století v Louvru: Co vše o krádeži francouzských korunovačních klenotů víme?
před 1 hodinou

Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže
před 1 hodinou

Příměří v Gaze nevydrží, obávají se Trumpovi lidé
před 3 hodinami

Bílý dům: Setkání Trumpa s Putinem není zatím v plánu
před 4 hodinami

Rusko testuje na Ukrajině nové klouzavé bomby. Mají dolet až stovky kilometrů
před 5 hodinami

CIA hraje „nejdůležitější roli“ při amerických útocích v Karibiku
před 6 hodinami

Podezřelý se k vraždě v Zábřehu přiznal. Jde o mladistvého
před 6 hodinami

Pod dohledem Babiše. Jednání o vládě pokračují, šéf ANO se ozval z dovolené
před 7 hodinami

Teplé podzimní počasí nevydrží. Klesnou teploty a zesílí vítr, ukazuje předpověď
před 7 hodinami

Cintula dostal 21 let. Zbytek života zaslouženě stráví ve vězení, Slovensko je právní stát
před 8 hodinami

Příměří mezi Izraelem a Hamásem se otřásá: Obě strany se obviňují z porušování, USA zachraňují situaci
před 9 hodinami

Spojenci Ukrajiny se obávají setkání Putina s Trumpem. Na poslední chvíli podporují Kyjev
před 10 hodinami

Trump: Pokud Hamás poruší dohodu, vyhladíme ho
před 11 hodinami

The Guardian: Trump není schopen rozlišit, kdo je na Ukrajině agresor a kdo oběť
před 11 hodinami

Z prezidenta trestancem. Nicolas Sarkozy nastoupil do vězení
před 12 hodinami

Historická chvíle pro Japonsko: Zemi poprvé povede žena, „železná lady“ Takaichi
před 13 hodinami

Pekarová Adamová prozradila důvody, proč končí v politice
před 14 hodinami

CNN: Schůzka Trumpa s Putinem je odložena
před 15 hodinami

Předpověď počasí do poloviny listopadu. Sníh už se může udržet
včera
Metro nejezdilo. Sražené osobě už nepomohli ani záchranáři
Tragédie v pondělí vpodvečer zastavila provoz metra na lince B. Ve stanici Palmovka došlo ke střetu soupravy s osobou, která utrpěla zranění neslučitelná se životem a na místě zemřela. Během přerušení provozu museli cestující do tramvají a autobusů.
Zdroj: Jan Hrabě