Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

Od vypuknutí ruské agrese proti Ukrajině uplynuly více než tři roky. Vztahy mezi Evropou a Moskvou zůstávají ochromené, přičemž Západ reagoval bezprecedentními sankcemi a Kreml odpověděl posílením agresivní rétoriky i spolupráce s autoritářskými režimy.

Západní Evropa má za sebou dlouhou historii snah o navázání vztahů i s obtížnými partnery. Po druhé světové válce i v éře studené války se naučila žít ve stínu sovětské moci a přes všechny hrozby nikdy zcela nerezignovala na diplomacii. I po anexi Krymu v roce 2014 se v Bruselu a dalších evropských metropolích hledal způsob, jak Rusko – alespoň částečně – udržet v rámci multilaterálních struktur.

Rok 2022 ale představoval jasný předěl. Nešlo jen o další porušení mezinárodního práva, nýbrž o návrat k imperiálnímu myšlení v jeho nejčistší formě. Rusko přestalo být komplikovaným partnerem a stalo se přímým agresorem. „Pokud by se konflikt uklidnil, tak vzhledem k trvalé agresivní povaze ruského režimu může kdykoliv dojít k opětovnému válečnému konfliktu se všemi důsledky,“ varoval pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity.

Návrat k předválečnému stavu ale nepovažuje za realistický. „Moc si neumím představit, že by se rozumné firmy do Ruska vrátily. Stejně tak si neumím představit, že by došlo k obnovení závislosti na ruských surovinách. Umím si představit nějaké omezené velmi levné dodávky, které by bylo možné kdykoliv rychle nahradit. Jinak myslím, že v rámci Evropy došlo k velkému vystřízlivění,“ shrnul ekonom. 

Otázka, zda je možný návrat k normálním vztahům s Moskvou, tak zůstává spíše velmi teoretickou. Změní se něco bez zásadní proměny režimu v Kremlu? A pokud ne, jaký model soužití je vůbec dlouhodobě možný? Evropu tak nečeká obnova starého normálu, ale hledání nového, který bude založen spíše na opatrnosti než na naději.

Firmám se z Ruska stále nechce

Podle něj zůstává otázkou, jak se po skončení války zachová evropský byznys. „Některé firmy s různými výmluvami zjevně odmítají Rusko i teď opustit – například Raiffeisenbank nebo Ritter Sport. Další firmy v dodávkách Rusku pokračují například skrz Kazachstán nebo Arménii,“ upozornil Žídek s tím, že může dojít i k „legalizaci“ současných dodávek.

Kromě Raiffeisenbank a Ritter Sport zmíněných Žídkem stále fungují i další zásadní subjekty. Řada západních firem zůstává v Rusku přítomna navzdory pokračující válce a sankcím. PepsiCo, Mars, Mondelez a Nestlé nadále provozují své závody, platí ruské daně a zásobují domácí trh. 

Mezi další americké společnosti, které Rusko neopustily, patří Philip Morris, Procter & Gamble a Kimberly-Clark. Z evropských firem jsou to například Japan Tobacco International (Švýcarsko), Knauf, Globus, Metro, Hochland, Kärcher, Storck (Německo), Spar (Nizozemsko), AstraZeneca (Velká Británie), Bonduelle, Tarkett, Sanofi, L’Oréal (Francie), OTP Bank (Maďarsko), Pirelli, Calzedonia, Ferrero (Itálie) a Krka a Gorenje (Slovinsko).

Mezi sektory, které pokračují v činnosti beze změny, patří i energetika a služby. Jde například o americkou SLB (dříve Schlumberger), která stále poskytuje ropné služby v Rusku a plánuje svou přítomnost posilovat. Argumentuje tím, že její operace jsou v souladu se sankcemi. Informoval o tom server Financial Times. 

Významným případem je i francouzská Auchan, která už od roku 2002 udržuje v Rusku stovky hypermarketů. Společnost zdůrazňuje, že její pokračování „má humanitární důvody“, jak vyjádření společnosti letos v lednu tlumočil server France24.

Již tradiční obcházení sankcí

Obcházení sankcí v praxi probíhá několika způsoby. Nejčastěji jde o reexport přes třetí země, jako jsou právě Kazachstán, Arménie, Kyrgyzstán, Srbsko nebo Turecko, které slouží jako mezičlánky v dodavatelských řetězcích, napsala o tom mimo jiné agentura Reuters. 

Zboží západní výroby tak na papíře směřuje do těchto států, odkud je následně přeprodáváno do Ruska. Vedle fyzického reexportu se používají také „white label“ produkty – tedy zboží bez značky, které se v Rusku prodává pod jiným názvem, a maří se dohledatelnost původu.

Další cestou je využívání dceřiných společností registrovaných mimo EU, které oficiálně nepodléhají evropským sankcím, ale nadále umožňují obchod s Ruskem, informoval o tom francouzský server Le Monde. Tato praxe je těžko postihnutelná, protože právně firmy formálně splňují sankční rámec, i když ho fakticky obcházejí. 

Evropská unie i Spojené státy v posledních měsících posilují tlak na společnosti, které se na obcházení sankcí podílejí, a zpřísňují pravidla pro reexport. Nové sankční balíčky cílí i na subjekty v třetích zemích, které slouží jako prostředníci pro ruský dovoz. Zároveň ale přibývá hlasů volajících po důslednějším vymáhání stávajících pravidel a větší transparentnosti v obchodních řetězcích.

Otázkou zůstává, zda se sankce stanou skutečně účinným nástrojem změny chování ruského režimu – nebo zda budou i nadále obcházeny prostřednictvím šedé zóny globálního byznysu. Ekonomická izolace Ruska je v praxi složitější, než ukazují politická prohlášení o neustále krachující ruské ekonomice apod. A právě schopnost Západu eliminovat skuliny v systému může rozhodnout o tom, zda tlak na Kreml povede k reálnému výsledku.

Související

Andrej Babiš zřejmě vystřídá Petra Fialu na postu premiéra. Komentář

Babiš začal porušovat sliby už v den, kdy zvítězil. A bude pokračovat, dokud to unese ekonomika

První povolební dny Andreje Babiše ukazují, že mezera mezi sliby a realitou se začíná rozevírat dřív než obvykle. Hnutí ANO staví program na ekonomických iluzích, jejichž náklady by dříve či později zaplatili ti, kterým dnes slibuje úlevu. Paradoxně přitom přebírá ekonomiku, kterou začala uzdravovat vláda Petra Fialy – bolestivě, ale odpovědně. Nyní hrozí, že politická gesta populismu zvrátí první náznaky stability a vrátí Česko k rozpočtové lehkovážnosti.
Peníze, ilustrační fotografie. Původní zpráva

Česko by bez pracovní migrace čelilo problémům, říká ekonom Žídek pro EZ. Jde i o důchody

Česká ekonomika se bez pracovní migrace neobejde, jak pro EuroZprávy.cz zdůraznil ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Upozornil na trvale nízkou nezaměstnanost, stárnutí populace i fakt, že bez zahraničních pracovníků by některé sektory přestaly fungovat. Varoval před jednostrannou orientací na levnou pracovní sílu a zdůrazňuje význam kvalifikovaných migrantů pro inovace a udržitelnost důchodového systému. Bez migrace podle něj hrozí inflace i zpomalení růstu.

Více souvisejících

Ekonomika Rusko protiruské sankce firmy Raiffeisenbank kazachstán arménie válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže

Šéf Bílého domu Donald Trump se chtěl stát mužem, který ukončí válku na Ukrajině. Místo toho ale začíná působit jako politik, který absolutně nerozumí její povaze. Během setkání s Volodymyrem Zelenským údajně prohlásil, že Rusko může Ukrajinu zničit, a ztratil nervy natolik, že hodil mapou konfliktu. Jenže americký prezident si nemůže dovolit být netrpělivý – v jeho případě může každý výbuch podráždění otřást samotnou stabilitou Západu.

před 1 hodinou

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Příměří v Gaze nevydrží, obávají se Trumpovi lidé

Viceprezident Spojených států JD Vance se v úterý během svého projevu v Izraeli snažil mírnit obavy z křehkosti příměří mezi Izraelem a Hamásem. To se stalo navzdory skutečnosti, že někteří představitelé Trumpovy administrativy jsou soukromě znepokojeni z možného selhání dohody, jak uvedly zdroje obeznámené se situací.

před 3 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Bílý dům: Setkání Trumpa s Putinem není zatím v plánu

Neexistují "žádné plány" pro setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem v "bezprostřední budoucnosti". Uvedl to v úterý zástupce Bílého domu. Ještě minulý čtvrtek přitom Trump prohlásil, že se s ruským prezidentem setká v Budapešti během následujících dvou týdnů, aby projednali válku na Ukrajině.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

CIA

CIA hraje „nejdůležitější roli“ při amerických útocích v Karibiku

Centrální zpravodajská služba (CIA) poskytuje většinu zpravodajských informací, které jsou využívány pro kontroverzní smrtící letecké údery Trumpovy administrativy. Tyto údery jsou vedeny proti malým, rychlým plavidlům v Karibském moři, u kterých se předpokládá, že převážejí drogy z Venezuely. Uvedly to tři zdroje obeznámené s operacemi. Experti tvrdí, že ústřední role agentury znamená, že většina důkazů použitých k výběru údajných pašeráků k zabití na volném moři zůstane s největší pravděpodobností v tajnosti. 

před 6 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Podezřelý se k vraždě v Zábřehu přiznal. Jde o mladistvého

Policie v úterý prozradila, za jakých okolností došlo k víkendové vraždě v Zábřehu na Šumpersku. Podezřelou osobu je v případu mladistvý, který se k napadení staršího muže přiznal. Dospělému pachateli by za tento čin hrozil až výjimečný trest. Dospělému by hrozil výjimečný trest.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Juraj Cintula

Cintula dostal 21 let. Zbytek života zaslouženě stráví ve vězení, Slovensko je právní stát

Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za atentát na Roberta Fica představuje rozhodnutí, které je tvrdé, ale spravedlivé. Slovenská justice tím potvrdila, že demokracie se nenechá vydírat násilím. Cintula sice tvrdil, že premiéra nechtěl zabít, soud však jeho obhajobě neuvěřil. Trest je dostatečně dlouhý, aby vyjádřil absolutní nepřijatelnost útoků na politické činitele. U muže v pokročilém věku navíc znamená fakticky konec života na svobodě – a jasné varování pro každého, kdo by se chtěl vydat stejnou cestou.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump: Pokud Hamás poruší dohodu, vyhladíme ho

Americký prezident Donald Trump v pondělí varoval, že hnutí Hamás bude "vyhlazeno", pokud poruší dohodu o Gaze s Izraelem. Zároveň však uvedl, že palestinské militantní skupině dá šanci dodržet dohodnuté příměří. Krátce po tomto prohlášení odletěl do Izraele viceprezident JD Vance, aby se připojil k americkým vyslancům poté, co víkendové násilnosti ohrozily křehkou dohodu.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nicolas Sarkozy

Z prezidenta trestancem. Nicolas Sarkozy nastoupil do vězení

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy dorazil do pařížské věznice La Santé, aby zahájil výkon svého pětiletého trestu odnětí svobody. Jakmile Sarkozy dorazil, novináři zaslechli volání od vězňů z cel, kteří na něj křičeli "Vítej, Sarkozy!" a "Sarkozy je tady!".

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

CNN: Schůzka Trumpa s Putinem je odložena

Naděje prezidenta Donalda Trumpa na rychlé setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se pravděpodobně zbrzdily. Zdroje obeznámené se situací sdělily stanici CNN, že očekávaná přípravná schůzka mezi hlavními poradci obou světových lídrů pro zahraniční věci, plánovaná na tento týden, byla přinejmenším prozatím odložena.

před 15 hodinami

včera

Metro nejezdilo. Sražené osobě už nepomohli ani záchranáři

Tragédie v pondělí vpodvečer zastavila provoz metra na lince B. Ve stanici Palmovka došlo ke střetu soupravy s osobou, která utrpěla zranění neslučitelná se životem a na místě zemřela. Během přerušení provozu museli cestující do tramvají a autobusů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy