Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.
Od vypuknutí ruské agrese proti Ukrajině uplynuly více než tři roky. Vztahy mezi Evropou a Moskvou zůstávají ochromené, přičemž Západ reagoval bezprecedentními sankcemi a Kreml odpověděl posílením agresivní rétoriky i spolupráce s autoritářskými režimy.
Západní Evropa má za sebou dlouhou historii snah o navázání vztahů i s obtížnými partnery. Po druhé světové válce i v éře studené války se naučila žít ve stínu sovětské moci a přes všechny hrozby nikdy zcela nerezignovala na diplomacii. I po anexi Krymu v roce 2014 se v Bruselu a dalších evropských metropolích hledal způsob, jak Rusko – alespoň částečně – udržet v rámci multilaterálních struktur.
Rok 2022 ale představoval jasný předěl. Nešlo jen o další porušení mezinárodního práva, nýbrž o návrat k imperiálnímu myšlení v jeho nejčistší formě. Rusko přestalo být komplikovaným partnerem a stalo se přímým agresorem. „Pokud by se konflikt uklidnil, tak vzhledem k trvalé agresivní povaze ruského režimu může kdykoliv dojít k opětovnému válečnému konfliktu se všemi důsledky,“ varoval pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity.
Návrat k předválečnému stavu ale nepovažuje za realistický. „Moc si neumím představit, že by se rozumné firmy do Ruska vrátily. Stejně tak si neumím představit, že by došlo k obnovení závislosti na ruských surovinách. Umím si představit nějaké omezené velmi levné dodávky, které by bylo možné kdykoliv rychle nahradit. Jinak myslím, že v rámci Evropy došlo k velkému vystřízlivění,“ shrnul ekonom.
Otázka, zda je možný návrat k normálním vztahům s Moskvou, tak zůstává spíše velmi teoretickou. Změní se něco bez zásadní proměny režimu v Kremlu? A pokud ne, jaký model soužití je vůbec dlouhodobě možný? Evropu tak nečeká obnova starého normálu, ale hledání nového, který bude založen spíše na opatrnosti než na naději.
Firmám se z Ruska stále nechce
Podle něj zůstává otázkou, jak se po skončení války zachová evropský byznys. „Některé firmy s různými výmluvami zjevně odmítají Rusko i teď opustit – například Raiffeisenbank nebo Ritter Sport. Další firmy v dodávkách Rusku pokračují například skrz Kazachstán nebo Arménii,“ upozornil Žídek s tím, že může dojít i k „legalizaci“ současných dodávek.
Kromě Raiffeisenbank a Ritter Sport zmíněných Žídkem stále fungují i další zásadní subjekty. Řada západních firem zůstává v Rusku přítomna navzdory pokračující válce a sankcím. PepsiCo, Mars, Mondelez a Nestlé nadále provozují své závody, platí ruské daně a zásobují domácí trh.
Mezi další americké společnosti, které Rusko neopustily, patří Philip Morris, Procter & Gamble a Kimberly-Clark. Z evropských firem jsou to například Japan Tobacco International (Švýcarsko), Knauf, Globus, Metro, Hochland, Kärcher, Storck (Německo), Spar (Nizozemsko), AstraZeneca (Velká Británie), Bonduelle, Tarkett, Sanofi, L’Oréal (Francie), OTP Bank (Maďarsko), Pirelli, Calzedonia, Ferrero (Itálie) a Krka a Gorenje (Slovinsko).
Mezi sektory, které pokračují v činnosti beze změny, patří i energetika a služby. Jde například o americkou SLB (dříve Schlumberger), která stále poskytuje ropné služby v Rusku a plánuje svou přítomnost posilovat. Argumentuje tím, že její operace jsou v souladu se sankcemi. Informoval o tom server Financial Times.
Významným případem je i francouzská Auchan, která už od roku 2002 udržuje v Rusku stovky hypermarketů. Společnost zdůrazňuje, že její pokračování „má humanitární důvody“, jak vyjádření společnosti letos v lednu tlumočil server France24.
Již tradiční obcházení sankcí
Obcházení sankcí v praxi probíhá několika způsoby. Nejčastěji jde o reexport přes třetí země, jako jsou právě Kazachstán, Arménie, Kyrgyzstán, Srbsko nebo Turecko, které slouží jako mezičlánky v dodavatelských řetězcích, napsala o tom mimo jiné agentura Reuters.
Zboží západní výroby tak na papíře směřuje do těchto států, odkud je následně přeprodáváno do Ruska. Vedle fyzického reexportu se používají také „white label“ produkty – tedy zboží bez značky, které se v Rusku prodává pod jiným názvem, a maří se dohledatelnost původu.
Další cestou je využívání dceřiných společností registrovaných mimo EU, které oficiálně nepodléhají evropským sankcím, ale nadále umožňují obchod s Ruskem, informoval o tom francouzský server Le Monde. Tato praxe je těžko postihnutelná, protože právně firmy formálně splňují sankční rámec, i když ho fakticky obcházejí.
Evropská unie i Spojené státy v posledních měsících posilují tlak na společnosti, které se na obcházení sankcí podílejí, a zpřísňují pravidla pro reexport. Nové sankční balíčky cílí i na subjekty v třetích zemích, které slouží jako prostředníci pro ruský dovoz. Zároveň ale přibývá hlasů volajících po důslednějším vymáhání stávajících pravidel a větší transparentnosti v obchodních řetězcích.
Otázkou zůstává, zda se sankce stanou skutečně účinným nástrojem změny chování ruského režimu – nebo zda budou i nadále obcházeny prostřednictvím šedé zóny globálního byznysu. Ekonomická izolace Ruska je v praxi složitější, než ukazují politická prohlášení o neustále krachující ruské ekonomice apod. A právě schopnost Západu eliminovat skuliny v systému může rozhodnout o tom, zda tlak na Kreml povede k reálnému výsledku.
Související
Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
Ekonomika , Rusko , protiruské sankce , firmy , Raiffeisenbank , kazachstán , arménie , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi
před 1 hodinou
Generální tajemník NATO Mark Rutte přijede na oficiální návštěvu České republiky
před 2 hodinami
EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví
před 3 hodinami
Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele
před 3 hodinami
Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO
před 4 hodinami
Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce
před 5 hodinami
Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura
před 6 hodinami
Počasí bude o víkendu nevyzpytatelné. Vyplatí se mít po ruce deštník
včera
StarDance hlásí návrat tanečnice, která doprovázela Zárubu
včera
Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu
včera
Speed Marathon je tady. Policie odhalila, kde bude zítra měřit
Aktualizováno včera
Havlíček už nebude ministrem průmyslu. Chystá se zajímavá změna
včera
Karel III. bude na návštěvě USA pod tlakem. Epsteinovy oběti chtějí konfrontaci
včera
Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj
včera
Výhled počasí na měsíc. Nejtepleji má být kolem květnových svátků
včera
Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem
včera
Statisícové škody, případů přibývá. Policie varovala před zločiny na internetu
včera
Ropa má znovu proudit Družbou od konce dubna, oznámil Zelenskyj
včera
Trumpova Amerika je větší hrozbou než Čína, domnívají se Evropané
včera
Nebezpečný precedent. OSN reaguje na americkou námořní blokádu
Mezinárodní námořní organizace, která spadá pod OSN, poprvé reagovala na americkou blokádu Hormuzského průlivu. Podle zástupců organizace nemá žádná země na světě právo blokovat lodě v průlivech, které slouží k mezinárodní dopravě.
Zdroj: Lucie Podzimková