V Jerevanu se střetla policie s protivládními demonstranty. Arménie bez Nikoly, skandoval dav

V arménském hlavním městě Jerevanu se dnes střetli policisté s demonstrujícími přívrženci opozice, kteří vyzývají premiéra Nikola Pašinjana k odstoupení. Uvedla to agentura Interfax. Opozice vyzvala ke generální stávce a občanské neposlušnosti, aby donutila k demisi šéfa vlády, kterému vyčítá porážku v nedávné šestitýdenní válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Podle agentury AFP vyšlo do ulic Jerevanu protestovat na 25.000 lidí.

Protestující během dne také postavili na hlavním náměstí Republiky nedaleko úřadu vlády z několika stanů protestní tábor. "Postavili jsme už stany, plánujeme zůstat tak dlouho, jak bude třeba. Budeme tady i spát. Pašinjan musí odstoupit," řekl ruské agentuře TASS opoziční politik Išchan Sagateljan. Opozice rovněž vyzvala stranu premiéra k jednání, zatím se prý ale nedočkala odpovědi.

Potyčky podle zpravodaje Interfaxu vypukly poté, co část demonstrantů obklopila sídlo vlády a další část sídlo generální prokuratury a budovu, ve které sídli ministerstva vnitra, spravedlnosti a školství. Sídlo vlády chrání pět kordónů pořádkových sil. Všechny instituce se nacházejí na hlavním náměstí Jerevanu, kde se koná opoziční demonstrace.

"Arménie bez Nikoly!" a "Nikol musí odejít!" skandují stovky demonstrantů, kteří podle agentury TASS blokují budovy vlády a generální prokuratury. Situaci na hlavním náměstí Republiky označila za napjatou.

Demonstranti v pondělí přiměli Pašinjana k předčasnému návratu do metropole poté, co přehradili premiérově koloně cestu na jih země. Premiér vysvětlil, že si nechtěl vynutit průjezd za pomoci síly v době, kdy země drží smutek za zabité vojáky v bojích, které si podle odhadů vyžádaly více než 5000 obětí. Policie nicméně podle agentury AFP zadržela starostu města Goris, který k demonstracím proti premiérově příjezdu vyzval.

Porážka v nedávném konfliktu, ve kterém Ázerbájdžán dosáhl značných územních zisků, zvýšila tlak na premiéra Pašinjana. Podle opozice zradil vlast přijetím dohody o ukončení bojů, kterou zprostředkovalo Rusko.

Výzvy k demisi, které zaznívají od poloviny listopadu, premiér odmítá. Podle něj nemělo smysl v bojích pokračovat, protože armáda neměla sílu dosáhnout zlomu na bojišti po pádu strategicky významného města Šuša. Několik ministrů jeho vlády ale už odstoupilo.

Spor o enklávu v Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt začal v roce 1988 ještě za tehdejšího Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Po čtvrt století se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán označoval toto území za okupované.

Nejnovější konflikt o Náhorních Karabach se rozhořel 27. září. Ukončila ho 10. listopadu dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. Ázerbájdžánu zaručila dohoda územní zisky, Arménům však zůstala většina Karabachu. Rusko do oblasti vyslalo mírové jednotky, které mají dohlížet na klid zbraní.

Související

Více souvisejících

arménie Nikol Pašinjan Náhorní Karabach Demonstrace ázerbájdžán

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Ilustrační foto

COP29: První den se sešly tisíce politiků a diplomatů, dorazil i Tálibán

Na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku se první den setkaly tisíce politiků, vyjednávačů, vědců a aktivistů z téměř 200 zemí světa, aby jednaly o dalších krocích v boji proti klimatickým změnám. Přestože všechny země sdílejí společný cíl zmírnit klimatické dopady, rozdíly v prioritách a zájmech zpomalují dosažení konsensu. 

před 1 hodinou

Velryby, ilustrační fotografie

COP29: Velrybáři nejsou jedinou hrozbou. Keporkaky decimují i změny počasí

Historie komerčního lovu velryb ve 20. století měla ničivé dopady na populace keporkaků, přičemž nejtvrději byly zasaženy v Tichomoří. V 80. letech minulého století se počet keporkaků v severním Pacifiku snížil na méně než 1 000 jedinců, což vyvolalo obavy o budoucnost těchto majestátních zvířat. Nyní ale do hry vstupuje nová hrozba.

před 2 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Třeba Trump překvapí? Francouzi zatím neztrácení naději

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v pondělí varoval před unáhlenými závěry ohledně budoucí politiky Spojených států pod vedením nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, zejména pokud jde o jeho přístup k ukrajinské otázce a možnost dohody s Ruskem, která by mohla ohrozit zájmy Ukrajiny. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Migranti z Latinské Ameriky míří do USA

Migranti se bojí nástupu Trumpa. Začali mobilizovat

Blížící se druhé funkční období prezidenta Donalda Trumpa vyvolává mezi imigranty v USA, jejich zaměstnavateli a podpůrnými organizacemi rostoucí obavy a mobilizaci. Trump slíbil, že se zaměří na deportaci milionů nelegálních přistěhovalců, což podle CNN budí obavy o osudy rodin a komunit napříč Spojenými státy.

před 4 hodinami

Kamala Harrisová

Moc plytkých slibů? Jak Harrisová ztratila jedinečnou možnost být první prezidentkou USA

Republikán Donald Trump minulý týden v amerických prezidentských volbách suverénně porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ač kandidátce Demokratické strany průzkumy přisuzovaly daleko větší úspěch, nedokázala získat ani jeden z rozhodujících států. Spojené státy si tak na první ženskou prezidentku v historii počkají ještě minimálně další čtyři roky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Trump měl kvůli válce na Ukrajině mluvit s Putinem. Kreml to popírá, USA mlčí

Kreml popřel zprávy, že by Donald Trump uskutečnil telefonický rozhovor s Vladimirem Putinem, během kterého měl varovat ruského prezidenta před eskalací války na Ukrajině. Tento hovor, o kterém jako první informoval deník Washington Post, údajně proběhl ve čtvrtek. Trump měl při rozhovoru také zmínit "významnou americkou vojenskou přítomnost v Evropě."

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ledovec, Antarktida

COP29: Změny počasí ničí mořský život. Ledovce budou brzy minulostí

Podle nejnovější zprávy Světové meteorologické organizace OSN (WMO) směřuje rok 2024 k tomu, aby se stal nejteplejším rokem v historii. Zpráva však přináší i další znepokojivá zjištění, která odrážejí dlouhodobé varování klimatických vědců o dopadech globálního oteplování, uvedl server BBC.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Dominik Feri (TOP 09)

Feriho vezli z vězení do nemocnice. Panovaly obavy z nákazy virem HIV

Exposlance Dominika Feriho, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, převezli na začátku listopadu z teplické věznice do vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci. Podle zdrojů deníku Blesk panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 10 hodinami

COP29

Jak zastavit změny počasí? Kdo zaplatí škody? Lídři z celého světa se sešli v Baku, COP29 začíná

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, dnes odstartovala klimatická konference COP29. Tento významný summit proběhne za účasti globálních lídrů, vládních úředníků a delegátů a soustředí se na klíčové priority, mezi které patří financování klimatických změn, opatření ke zmírnění dopadů klimatických změn nebo adaptace a podpora zranitelných komunit v globálním úsilí o řešení změny klimatu.

před 10 hodinami

Policie ČR, ilustrační foto

Nehoda na D11 dnes zastavila provoz na Prahu. Srazily se kamiony

Vážná nehoda tří nákladních vozidel komplikuje od nočních hodin cestování po dálnici D11 ve směru na Prahu. Za místem nehody se tvoří kolony, řidiči musí počítat se zdržením v řádu desítek minut. Vyplývá to z informací na webu dopravniinfo.cz. 

před 10 hodinami

Trump telefonoval se Scholzem. Mluvili o budoucnosti Evropy

Nově zvolený americký prezident Donald Trump v neděli telefonicky hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem, jak uvedl Berlín, s poznámkou, že se oba státníci „dohodli na spolupráci pro návrat míru do Evropy“.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy