Dodávky plynovodem Nord Stream 1 podle operátora klesly

Dodávky ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 do Německa dnes v souladu s pondělním oznámením ruské společnosti Gazprom klesly. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Gazprom do Evropy dodává tolik plynu, kolik je jen možné a nutné - ve větších dodávkách mu podle něj zabránily evropské sankce, které zpozdily opravu turbíny pro plynovod. Mluvčí německé vlády hovoří o mocenské hře, argument s turbínou odmítá.

Podle webu Gazpromu proudí do Německa od 09:00 SELČ za hodinu pouze 14 milionů kilowatthodin (kWh/h) plynu. Mezi 06:00 a 07:00 SELČ to ještě bylo více než 27 milionů kWh/h. Rusko ale podle agentury DPA a týdeníku Der Spiegel možná pošle více plynu přes Slovensko.

Plán snížit ode dneška dodávky suroviny přes Nord Stream 1 na polovinu už snížené hodnoty, tedy na 20 procent z dosavadních 40 procent kapacity potrubí, Gazprom oznámil v pondělí. Zdůvodnil to technickými problémy s turbínami, které podle něj souvisejí se sankcemi, jež Západ uvalil na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. Na čtvrtek je podle webu Nord Streamu 1 v plánu transport plynu v objemu zhruba 14 milionů kWh/h.

Podle údajů provozovatele Eugas ale Gazprom na dnešek zarezervoval výrazně větší přepravní kapacitu u plynovodu Transgas, kterým proudí ruský plyn do Německa a Rakouska přes Slovensko a Ukrajinu. Přes hraniční bod Veľké Kapušany by mělo proudit 68,6 milionu metrů krychlových plynu, zatímco v úterý to bylo pouze 36,8 milionu kubických metrů za den.

Podle agentury DPA by takové množství mohlo nahradit výpadek v dodávkách plynu přes Nord Stream 1. Rezervace dodatečné kapacity ale ještě neznamená, že Gazprom skutečně pošle plynovodem více plynu. Že by to tak mohlo být, tomu napovídá i fakt, že provozovatel ukrajinské části plynovodu si v úterý stěžoval, že Gazprom v potrubí bez varování zvýšil tlak. Zprávu předtím přinesl i německý týdeník Der Spiegel.

Maximální kapacita Nord Streamu 1 je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom ale v polovině června snížil objem dodávek na 67 milionů metrů krychlových denně, tedy asi na 40 procent kapacity. Tehdy to zdůvodnil technickými problémy v souvislosti s kompresorovou turbínou, kterou partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu a kvůli sankcím měla problémy s jejím vrácením.

Snížení dodávek na pětinu kapacity plynovodu způsobí, že země napojené na Nord Stream 1 nebudou schopny plnit své cíle při doplňování zásobníků plynu před zimou. Státy Evropské unie se proto v úterý dohodly na pravidlech omezení spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezonu. Brusel opakovaně obvinil Moskvu, že se uchyluje k vydírání za pomoci energií.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Gazprom do Evropy dodává tolik plynu, kolik je jen možné a nutné. Včasné opravě zařízení Nord Stream 1 podle něj zabránily evropské sankce. "Gazprom byl a zůstává spolehlivým garantem všech svých závazků, ale nemůže zaručit dodávky, pokud zahraničnímu zařízení nemohl být kvůli evropským sankcím poskytnut servis,“ řekl.

Německá vláda dnes uvedla, že vzala na vědomí další snížení dodávek plynu od Gazpromu a konstatovala, že ruská firma nedodržuje smluvní závazky. Podle vlády není problém turbínu Rusku vrátit. "Tohle je mocenská hra," řekl mluvčí německé vlády na tiskové konferenci v Berlíně.

Nejistá situace s dodávkami přispívá k růstu cen zemního plynu. Cena suroviny pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dopoledne přidávala i 12 procent, od začátku týdne tak vzrostla o více než třetinu a byla na cestě k nejvyššímu závěru od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Odpoledne růst zmírnil na necelé procento a cena se pohybovala nad 201 eury (asi 4950 Kč) za megawatthodinu.

Související

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.
Jindřich Rajchl

Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu

Koaliční poslanec Jindřich Rajchl (PRO, zvolen za SPD) přišel s nabídkou, která nejspíš nebude vyslyšena. Vládu požádal o mandát, s nímž by vyjel vyjednávat do Ruska o obnovení dodávek ropy a plynu. Rajchl se také vyslovil pro ukončení protiruských sankcí. 

Více souvisejících

plyn ,  Rusko

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 1 hodinou

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 1 hodinou

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 3 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 3 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 4 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice

Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy