Britský premiér Boris Johnson a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se shodli, že je třeba zavést další tvrdé sankce proti Rusku. Ty by měly v nadcházejících dnech vyvinout maximální tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, který zahájil vojenskou invazi na Ukrajinu. Agentuře Reuters to dnes sdělil mluvčí Downing Street.
Johnson si dnes s ukrajinským lídrem telefonoval. "Premiér řekl prezidentu Zelenskému, že Spojené království dnes mobilizuje členy Valného shromáždění OSN, aby zajistili co nejostřejší odsouzení Ruska při odpoledním zasedání v New Yorku," prohlásil mluvčí.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes uvedl, že s šéfkou britské diplomacie Liz Trussovou rovněž jednal o nových sankcích.
Diskutovali o "koordinovaných nových sankcích vůči Rusku za jeho barbarskou agresi proti Ukrajině, jakož i o krocích, které uzavřou veškeré mezery a nedají Rusku žádnou šanci obejít současné i budoucí sankce," uvedl Kuleba na twitteru.
Scholz vyjádřil hluboké znepokojení nad válkou na Ukrajině
Německý kancléř Olaf Scholz dnes při návštěvě Izraele vyjádřil hluboké znepokojení nad ruskou agresí na Ukrajině. Vyzval k okamžitému ukončení bojů a zdůraznil, že musí skončit veškeré útoky na civilisty. Informuje o tom izraelský web The Times of Israel.
"Jsme extrémně znepokojeni dalším vývojem konfliktu. Chtěl bych zopakovat svou výzvu k okamžitému ukončení veškerých vojenských akcí. Útoky na civilisty a civilní infrastrukturu musí skončit. A samozřejmě jde nyní o to dát diplomacii znovu velkou příležitost," uvedl Scholz, který v Jeruzalémě mimo jiné o situaci na Ukrajině hovořil s izraelským premiérem Naftalim Bennettem.
Izraelský premiér řekl, že měl se Scholzem "hluboký rozhovor" o situaci na Ukrajině. "Je naší povinností udělat vše k zastavení krveprolití," řekl Bennett a dodal, že není pozdě konflikt řešit diplomatickou cestou. Zároveň ale na základě izraelských válečných zkušeností připustil, že se situace na Ukrajině "bohužel může výrazně zhoršit", píše agentura DPA.
Bennett také poznamenal, že Izrael sleduje vídeňská jednání o jaderné dohodě s Íránem se znepokojením, a zopakoval, že Izrael nedopustí, aby měl Írán jaderné zbraně. Scholz Bennetta ujistil, že Německo bere izraelské bezpečnostní obavy vážně. Podle kancléře je ve vídeňských jednáních zapotřebí učinit rozhodnutí a nelze to dále odkládat. "Je čas říci ano něčemu, co představuje dobré a rozumné řešení," poznamenal Scholz.
Írán v roce 2015 uzavřel se Spojenými státy, Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem dohodu, jejíž součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za zpomalení íránského jaderného programu, který podle západních obav sleduje i vojenské cíle. Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody jednostranně odstoupil a sankce proti Íránu obnovil; ujednání následně přestal dodržovat také Teherán. O tom, jak dohodu oživit, se od loňského dubna s přestávkami jedná ve Vídni.
Scholz řekl, že se rozhodl Izrael navštívit navzdory globální krizi, a zdůraznil, že to bylo správné rozhodnutí. Spolu s Bennettem před briefingem navštívil památník obětem holokaustu Jad vašem. "Německo bude vždy pevně stát při Izraeli," uvedl Scholz. O holokaustu řekl: "Z tohoto příběhu vyplývá velmi zvláštní odpovědnost. Odpovědnost vůči Státu Izrael, odpovědnost vždy celosvětově bojovat proti antisemitismu. A naše historie samozřejmě také vede k odpovědnosti za prosazování mírového řádu v Evropě, který vylučuje války".
Bennett památník označil za místo, "jež nám připomíná ránu, která je základem našich vztahů". Vzápětí doplnil, že izraelsko-německé vztahy jsou nyní "silnější než kdy jindy", a ocenil, že si Scholz vybral Izrael jako jednu z prvních zemí, kterou v úřadu kancléře navštívil.
Scholzova plánovaná návštěva palestinských území a Jordánska byla kvůli válce na Ukrajině odřeknuta.
Související
Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve
Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé
Boris Johnson , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , protiruské sankce , Olaf Scholz , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?
před 58 minutami
Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých
před 1 hodinou
Konec podpory Izraele? Odborníci Trumpův krok nechápou, lidé budou spokojení
před 2 hodinami
Co stojí za výhrou demokratů? Zlomovým bodem pro Američany byl Írán, nebyl ale jediný
před 3 hodinami
Trump oznámil, že USA ukončí poskytování vojenské a finanční pomoci Izraeli
před 3 hodinami
Proč prohráli? Republikáni obvinili Trumpa z porážky ve volbách
před 4 hodinami
Demokraté mají za cíl omezit moc Trumpa. Voliče republikánů volby roztříštily
před 5 hodinami
V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa
před 6 hodinami
První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje
před 6 hodinami
Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres
před 7 hodinami
Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře
před 7 hodinami
Listopadové počasí bude odpovídat očekáváním, naznačuje výhled
včera
Návrat Rusů se nelíbí ani sponzorům hokeje. Česká firma zaujala jasný postoj
včera
Klempíř chyběl na předávání státních cen. Nepřišli ani dva laureáti
včera
Fico musí řešit nečekanou krizi. Vláda přišla o křehkou většinu
včera
Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas
včera
Tragédie, jakou fotbal nepamatuje. De Miguel zemřel po faulu brankáře
Aktualizováno včera
Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase
včera
Češi proti Rusku na led nenastoupí, oznámil šéf svazu Hadamczik
včera
Volby v USA: Kdy budeme znát výsledky? Čekat na ně můžeme několik dní i týdnů
Ačkoliv zabere voličům hlasování v letošních amerických volbách jeden celý den, na výsledky můžeme čekat i několik týdnů. Jen kvůli rozlehlému území Spojených států a šesti časovým pásmům se volební místnosti uzavřou postupně v několika vlnách. Sčítání začne prakticky okamžitě, pohled do historie ale ukazuje, že výsledky nebudou známy tak rychle, jak jsme zvyklí z Evropy.
Zdroj: Libor Novák