K sankcím proti Bělorusku se přidaly i USA nebo Kanada

Naléhaly rovněž na Lukašenka, aby spolupracoval s nezávislými vyšetřovateli při objasňování vynuceného květnového přistání komerčního letu v Minsku, při němž úřady zatkly opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho partnerku.

Americké ministerstvo financí uvedlo, že umístilo na svou černou listinu 16 lidí a pět právnických osob vzhledem ke "stoupajícím násilnostem a represím" Lukašenkovy vlády. Postihy míří na blízké společníky běloruského prezidenta, například na předsedu horní komory parlamentu.

Londýn uvedl, že kvůli odklonění letu uvaluje sankce na sedm osob a jeden podnik. Další čtyři činitele a jednu právnickou osobu zapsal na černou listinu kvůli "pokračujícímu potlačování demokracie a lidských práv" Lukašenkem a jeho režimem.

Kanada pak uvalila sankce na 17 jedinců a pět podniků, což odůvodnila "vážným a systematickým porušováním lidských práv, k nimž dochází v Bělorusku".

Státy EU se dnes shodly na tom, že uvalí ekonomické a cestovní sankce na 78 běloruských činitelů a osm podniků. Pod sankční režim EU tak nyní spadá již 166 lidí a 15 právnických osob.

Běloruské úřady 23. května s pomocí stíhačky odklonily z trasy komerční let společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu, který letěl přes běloruský vzdušný prostor. Krok ospravedlňovaly zprávou o údajné bombě na palubě stroje, což však většina expertů považuje za falešnou záminku. Po nuceném přistání v Minsku zatkla místní policie Prataseviče a jeho ruskou přítelkyni Sofiju Sapagaovou, což svorně odsoudily západní státy. Evropská unie i její spojenci rovněž pokládají loňské prezidentské volby v Bělorusku za zmanipulované a opakovaně odsuzují tvrdé potlačování opozice v zemi.