Kreml nedokáže pomoci s opravou Nord Streamu 1, prý je ale nutná

Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie a Západ vnímá omezování těchto dodávek jako reakci Moskvy na protiruské sankce vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Výpadek zvýšil riziko nedostatku plynu v Evropě v nadcházejícím zimním období.

Manažer Gazpromu Vitalij Markelov minulý týden uvedl, že dodávka turbíny pro plynovod Nord Stream 1 z Kanady do Německa po údržbě nebyla v souladu se smlouvou. Dodal, že si Gazprom opakovaně stěžoval u partnerské společnosti Siemens Energy, která opravila maximálně čtvrtinu zjištěných chyb.

Maximální přepravní kapacita Nord Streamu 1 je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom ale už v polovině června snížil objem dodávek na 67 milionů metrů krychlových denně. Tehdy to zdůvodnil technickými problémy v souvislosti s kompresorovou turbínou, kterou německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu a kvůli protiruským sankcím pak měla problémy s jejím vrácením.

Podmořský plynovod Nord Stream 1, který je dlouhý 1222 kilometrů a je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie včetně České republiky.

Agentura Reuters dnes uvedla, že Gazprom si v aukci nezarezervoval na čtvrté čtvrtletí letošního roku žádnou dodatečnou kapacitu pro tranzit ruského plynu přes Veľké Kapušany na slovensko-ukrajinské hranici, ani přes ukrajinský tranzitní bod Sudža.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v září se mezitím zvyšuje. Kolem poledne SELČ se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala pod 200 eury (téměř 5000 Kč) za megawatthodinu (MWh), a vykazovala tak růst o více než čtyři procenta. Před rokem plyn v TTF stál zhruba 24 eur/MWh, ale ještě před Vánocemi se prudce zvýšil. Byla to podle části analytiků reakce na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv.