Lesní požáry na Sibiři už poničily plochu velkou skoro jako Česko

Lesní požáry v Jakutsku na východě Sibiře už poničily porost na ploše přesahující sedm milionů hektarů. Uvedl to dnes šéf státních lesů Ivan Sovětnikov. Jde o plochu odpovídající téměř rozloze České republiky. Podle Sovětnikova, šéfa federální agentury Rosleschoz, jde ale jen o zlomek jakutských lesů.

"Letos jen v Jakutsku plocha, kterou postihl oheň, představuje sedm milionů hektarů. Na jedné straně to zní příšerně, sedm milionů hektarů, ale je třeba mít na zřeteli dvě skutečnosti. Zaprvé - plocha lesů v Jakutsku činí 260 milionů hektarů, čili (těch sedm milionů hektarů) představují dvě až tři procenta rozlohy. Zadruhé - oheň obvykle poničí nízké porosty, keře, ale modřín, který je v Jakutsku hlavním stromem, zůstává žít," prohlásil Sovětnikov podle agentury TASS.

Agentura AFP k tomu poznamenala, že lesní požáry podle úředních údajů letos na Sibiři zničily už více než 16,6 milionu hektarů lesního porostu, především v Jakutsku, kde oheň poničil 9,4 milionu hektarů lesů, což je více než rozloha Portugalska. Sám region Jakutska je ale velký jako pět Francií. Kvůli kouři z požárů musely místní úřady vyhlásit dnešek za den pracovního klidu.

"Situace je velmi špatná. Je tady hodně kouře a špatně se dýchá," postěžovala si agentuře AFP Jevgenija Bubjakinová (87), která žije v regionální metropoli, městě Jakutsk. "Je to katastrofa," dodala šestnáctiletá Jelizaveta.

Úřady do boje s plameny nasadily na 5000 hasičů a dobrovolníků. Prezident Vladimir Putin v úterý vyzval ke zdvojnásobení snahy požáry uhasit.

Požáry sužují ruské lesy každý rok, v posledních letech jsou však intenzivnější. Za rostoucím počtem požárů stojí zpravidla vedra, která mnozí vědci připisují klimatickým změnám, a také nedodržování bezpečnostních pravidel, napsala už dříve agentura AP.

Ochránci přírody přičítají tristní situaci vládnímu nařízení z roku 2015, které místním úřadům dovoluje požáry ignorovat, pokud by náklady na jejich hašení přesáhly předpokládané škody.

Dýmem z lesních požárů na východě Ruska se dusí stále více vesnic a měst. Trpí zejména čtvrtmilionové město Jakutsk na Sibiři, oblaka kouře ale v červenci zasáhla také ostrov Sachalin, vzdálený více než 1700 kilometrů. Úřady tam varovaly, že by si děti neměly hrát venku. Podobně jsou na tom podle médií i v Krasnojarsku.

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) uvedl, že dým z požárů překonal více než 3000 kilometrů a dosáhl Severního pólu, zřejmě poprvé v zaznamenané historii.

Kouř z požárů v Jakutsku dusí také obyvatele 3800 kilometrů vzdáleného Čeljabinsku na Urale, kde úřady doporučily obyvatelům zavírat na noc okna, poznamenala AFP.

Sezona lesních požárů v Rusku propuká každoročně v suchých letních měsících, v některých letech má však obzvláště katastrofální průběh. Kreml zhoršení situace přičítá klimatickým změnám. Předloni se obětí požárů v nejrozlehlejší zemi světa stalo podle ochránců přírody z nevládní organizace Greenpeace na 15 milionů hektarů lesa. Hrozilo, že padne devět let starý rekord, kdy v Rusku shořelo 18,1 milionu hektarů lesa, což je plocha přesahující dvojnásobek rozlohy České republiky.

Související

Více souvisejících

Požáry Rusko sibiř

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy