Litevský parlament vyzval k zavedení sankcí proti Bělorusku

Litevský parlament, Sejm, na dnešním mimořádném zasedání přijal usnesení, které vyzývá neuznat nedávné prezidentské volby v sousedním Bělorusku a zavést sankce proti běloruským představitelům, uvedl server Delfi.

"Dokument byl přijat téměř jednomyslně: pro bylo 120 hlasů, ani jediný nebyl proti a dva zákonodárci se zdrželi," napsal portál. Při hlasování nebylo přítomno 19 ze 141 poslanců, poznamenala agentura AP.

Rezoluce se obrací na vedení Litvy a Evropské unie, na Evropskou komisi, Evropský parlament a národní parlamenty a vlády členských zemí EU a NATO. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius označil rezoluci za silný signál světu.

"Je důležité povzbudit naše kolegy, zejména v EU, připravit sankce," řekl šéf litevské diplomacie s tím, že připouští i možnost sankcí jednotlivých zemí. Sankce podle něj představují jeden z prostředků nátlaku, ale nestačí. Zapotřebí je pomoci lidem a vytvořit fond pro oběti pronásledování a pro léčení zraněných a mučených Bělorusů. "Spáchané zločiny musí být objasněny a viníci pohnání k odpovědnosti," dodal Linkevičius.

"Podporujeme volbu běloruského lidu, neuznáváme výsledky voleb z 9. srpna, nepovažujeme Alexandra Lukašenka za legitimního vůdce Běloruska. Požadujeme nové, transparentní parlamentní a prezidentské volby, odpovídající demokratickým procedurám. Navrhujeme vytvoření zprostředkovatelské mise. Vyzýváme zavést personální sankce proti všem, kteří volby falšovali, a proti všem, kteří jsou zodpovědni za porušování lidských práv," prohlásil konzervativní poslanec Žygimantas Pavilionis při předložení návrhu usnesení.

Deset dnů po prezidentských volbách neustávají v Bělorusku protesty proti zfalšování jejich výsledků. Volby podle úřadů opět vyhrál Alexandr Lukašenko, vládnoucí zemi již 26 let. Ale hodně Bělorusů považuje za skutečnou vítězku opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou, která pod tlakem běloruských úřadů odcestovala do Litvy.

Vilnius se stal centrem běloruského exilu. Litevské hlavní město mimo jiné hostí univerzitu, jejíž působení Lukašenko zakázal. Do litevské metropole přesídlila i řada běloruských nevládních organizací, napsala agentura AP.

Související

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.

Více souvisejících

Litva Bělorusko Alexandr Lukašenko sankce

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií

Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestují proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

před 1 hodinou

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka

Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, kde v uplynulých dnech zemřeli tři lidé, mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka. Virus se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců, avšak v tomto specifickém případě se odborníci domnívají, že k infekci mohlo dojít mezi osobami v „mimořádně blízkém kontaktu“. WHO zároveň zdůraznila, že celkové riziko pro širší veřejnost zůstává nízké.

před 2 hodinami

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

před 3 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul

Osud keporkaka Timmyho, který se po týdnech strávených v mělkých vodách Baltského moře dočkal vytouženého vypuštění do Severního moře, zůstává nejasný a doprovázejí ho rostoucí obavy. Odborníci z Německého oceánografického muzea v úterý připustili, že zvíře s vysokou pravděpodobností nepřežilo. Tato zpráva vyvolala značné emoce u veřejnosti i vědecké komunity, která celou záchrannou misi od počátku bedlivě sledovala.

před 3 hodinami

Pete Hegseth

Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání

Navzdory opakovaným střetům v Hormuzském průlivu a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem trvají špičky amerického Pentagonu na tom, že příměří z 8. dubna stále platí. Americký ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskovém brífinku uvedli, že nynější íránské útoky zatím nedosáhly prahu, který by vyžadoval plné obnovení válečných operací.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Moskva, Kreml

Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet

V ruské metropoli Moskvě a v druhém největším městě zemi, Petrohradu, došlo v úterý 5. května v ranních hodinách k rozsáhlým výpadkům mobilního internetu. Problémy zasáhly mnoho městských částí a potvrdili je nejen běžní uživatelé, ale i nezávislé zpravodajské kanály jako Astra či petrohradský server Fontanka. Výpadek se projevuje neschopností načíst webové stránky i v případech, kdy je signál sítě formálně dostupný.

před 8 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského

Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf prohlásil, že v Hormuzském průlivu se začíná upevňovat nová rovnováha sil. Podle jeho vyjádření na sociální síti X je současný stav pro Spojené státy neudržitelný. Ghalibaf obvinil USA a jejich spojence, že porušováním příměří a zaváděním blokád ohrožují bezpečnost námořní dopravy a tranzit energií. Varoval také, že Írán se svými operacemi ještě ani pořádně nezačal.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

německá policie v akci

Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění

Německým Lipskem otřásla v pondělí odpoledne tragédie, která si vyžádala nejméně dva lidské životy a desítky zraněných. Do davu lidí v samotném centru města vjel vysokou rychlostí řidič v osobním automobilu typu SUV. Incident se odehrál v pěší zóně, která byla v té době plná nakupujících a návštěvníků kaváren užívajících si teplého jarního dne.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem

Ruské hlavní město se v pondělí v brzkých ranních hodinách stalo terčem útoku ukrajinského dronu, který zasáhl luxusní výškovou obytnou budovu v jihozápadní části Moskvy. Nálet, který si nevyžádal žádné oběti na životech, způsobil viditelné škody na fasádě a v interiérech bytů. Jde o třetí noc v řadě, kdy byla Moskva pod útokem, a to jen několik dní před oslavami Dne vítězství 9. května.

včera

včera

CNN: Putin čelí rostoucí paranoie. Chorobně se bojí atentátu

Ruský prezident Vladimir Putin čelí rostoucí paranoie z možného atentátu nebo vnitrostranického převratu. Podle uniklé zprávy evropských tajných služeb, na kterou se odkazují server Important Stories a stanice CNN, panují v Kremlu od začátku března vážné obavy z úniku citlivých informací a spiknutí uvnitř ruských politických a bezpečnostních elit. Putin se má obávat zejména útoku pomocí dronů, které by mohli zorganizovat lidé z jeho blízkého okolí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy