Minsk a Moskva za protesty v Bělorusku vidí Západ

USA podle šéfa SVR do přípravy protestů vložily přes nevládní organizace miliony dolarů. Lukašenko z podílu na běloruských protestech opět obvinil mimo jiné také Česko. Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská naopak v ukrajinskému tisku slíbila Lukašenkovi "bezpečnostní záruky", pokud se vzdá moci.

"Abychom strhli masky, nazvěme hráče jejich jmény. Na úrovni globálních center jsou to především Spojené státy, konkrétně jejich síť nadací na podporu takzvaných demokratů. Na evropském kontinentu aktivně působí američtí satelité: Polsko, Litva, Česko a - bohužel - naše Ukrajina," řekl Lukašenko podle agentury TASS. Každá z uvedených zemí podle běloruského vůdce sehrála svou roli: "Česko je odedávna informačním střediskem, Polsko bylo zpočátku inkubátorem médií, jako je televize Belsat, Nexta a další, a pak místem pro alternativní orgány v exilu. Litva, dotčená stavbou jaderné elektrárny v Bělorusku, rozbourávala vztahy mezi Běloruskem a Evropou. Ukrajina, nehledě na naši podporu například v otázkách územní celistvosti a dalších, se stala předsunutou hlídkou politických provokací," řekl Lukašenko.

Taktika organizátorů demonstrací se podle něj opírala o "klasickou americkou příručku barevných revolucí" a zpětně lze vystopovat všechny etapy vytváření "scénáře zničení naší země, který jsme naštěstí nedovolili a nedovolíme uskutečnit".

Podobně "západní stopu v běloruských událostech" vidí šéf ruské rozvědky Naryškin. Podle agentury Interfax prohlásil, že USA do protivládních akcí v Bělorusku vložily přes nevládní organizace řádově 20 milionů dolarů (asi 450 milionů Kč). Za tyto peníze podle Naryškina vznikla síť "nezávislých bloggerů" a účtů na sociálních sítích a zároveň se platil "výcvik nejschopnějších aktivistů v Polsku, Litvě a na Ukrajině pro pouliční nepokoje, který vedli zkušení američtí instruktoři pro nenásilné protesty". Washington se snažil zorganizovat v Bělorusku revoluci a protiústavní převrat, uvedl Naryškin. Proto se podle něj také Washington snaží evropské spojence přimět ke zvýšení tlaku na Minsk, aby donutil legitimní vedení země k dialogu s koordinační radou pro předání moci.

Protesty v Bělorusku vypukly po prezidentských volbách z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Lukašenko, vládnoucí zemi už 26 let. Opozice a část běloruské veřejnosti pokládá tento výsledek za zfalšovaný. Protesty nepotlačily ani brutální policejní zásahy v prvních dnech po volbách. Za Lukašenkovo odstoupení demonstrují každou neděli v Minsku desítky tisíc lidí. Interfax připomněl, že během protestů pořádkové síly zadržely na 10.000 osob, několik lidí přišlo o život a po volbách se objevily zprávy o krutém zacházení i mučení zadržených. Úřady podle náčelníka běloruské kriminální policie dostaly na 2000 stížností na příslušníky pořádkových sil.