Slovensko zruší bankovní daň, na oplátku dají banky víc peněz na půjčky

Do nového programu národního rozvojového fondu bude z dosavadního bankovního odvodu převedena miliarda eur (26,7 miliardy Kč), ročně pak banky zvýší půjčky o 1,5 miliardy eur (40 miliard Kč).

Podobný fond chystá i Česká republika. Jeho zřízení loni navrhl premiér Andrej Babiš místo sektorového zdanění bank, které prosazovala koaliční ČSSD.

Zvláštní zdanění bank zavedlo Slovensko v roce 2012. Loni na této dani peněžní ústavy odvedly přes 143 milionů eur (3,8 miliardy Kč), což byla více než pětina čistého zisku bankovního sektoru. Předchozí vláda premiéra Petera Pellegriniho prosadila zdvojnásobení sazby zvláštního odvodu od letošního roku, a to na 0,4 procenta. Daň se neodvíjí od zisku bank, počítá se z vybrané sumy jejich pasiv z bilanční sumy.

"Ekonomická krize, která zmítá Evropou a celým světem, je největší za posledních 75 let. Když chceme tento souboj vyhrát, musíme mít dostatečné zbraně. Rozhodli jsme se místo bankovního odvodu zavést nové schéma," řekl k novému rozvojovému fondu premiér Igor Matovič, jehož vláda nastoupila do úřadu po únorových parlamentních volbách.

Ze státních aktiv bude do rozvojového fondu Slovenska převedena miliarda eur. Kromě toho peněžní ústavy ročně vynaloží další půl miliardy eur (13,3 miliardy Kč) na úvěry pro projekty státu a miliardu eur na půjčky firmám a lidem. Detaily ohledně připravovaných úvěrových programů prostřednictvím rozvojového fondu zatím nejsou známy.

"Použijeme 1,5 miliardy eur ročně, aby lidé, firmy a stát měli k dispozici dostupné úvěry. Jednorázově se z peněz, které se tam dosud odkládaly, miliarda eur přesune do rozvojového fondu Slovenska na klíčové státní projekty," uvedl Matovič. Dodal, že peníze bude možné použít například na výstavbu nájemních bytů či nemocnic.

Šéf SBA Alexander Resch řekl, že peníze ze zrušeného odvodu použijí na zvýšení svého kapitálu, což využijí k vyššímu objemu půjček. Kvůli tomu banky omezí vyplácení dividend. Peněžní ústavy také stáhnou žaloby na stát kvůli bankovní dani.

Ke zrušení zvláštního zdanění peněžních ústavů opakovaně vybízela slovenská centrální banka (NBS). Dřívější zvýšení sazby bankovní daně zase kritizovala Evropská centrální banka (ECB).

"Dohoda je zásadním posunem vpřed a my věříme, že zkrátí délku rekonvalescence naší ekonomiky. Vyhrál zdravý rozum," komentoval podpis memoranda guvernér NBS Peter Kažimír, který byl v letech 2012 až 2019 ministrem financí.

Podobný model spolupráce státu a bank se připravuje i v Česku. Na vzniku fondu se loni v září dohodli zástupci vlády a čtyř největších bank - ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank. O povolení činnosti Národního rozvojového fondu požádala Českou národní banku Českomoravská záruční a rozvojová banka.