Tisíce Bělorusů demonstrovaly, více než stovku policie zadržela

Demonstranti v metropoli byli podle agentury TASS schopni vytvořit v jednotlivých čtvrtích Minska průvody čítající vždy několik desítek lidí, v některých případech až několik stovek. Pořádkové síly se snažily zabránit protestujícím v přesunech, demonstranty rozháněly a zadržovaly.

Decentralizace protestů, jejichž účastníci žádají Lukašenkovo odstoupení, propuštění politických vězňů a uspořádání svobodných voleb, má ztížit zásahy proti demonstrantům. Pořádkové síly byly podle zpravodaje agentury AFP soustředěny v Minsku ve značném množství a policisté hlídkovali v ulicích se psy a vodními děly.

Šestašedesátiletý Lukašenko, který vládne zemi již od roku 1994, čelí bezprecedentnímu odporu. V Bělorusku pokračují masové demonstrace od prezidentských voleb z 9. srpna, jejichž vítězem úřady opět prohlásily Lukašenka. Opozice odmítá tento výsledek jako zfalšovaný. Odmítla jej uznat také Evropská unie, která uvalila sankce na Lukašenka a další představitele režimu, pokládané za zodpovědné za falšování voleb a porušování lidských práv při brutálních zásazích proti demonstrantům. Největší demonstrace proti režimu se pravidelně konají právě o nedělích.

Lukašenko, který se těší podpoře Ruska, odstoupit odmítá, stejně jako jakékoli ústupky či dialog s opozicí.

"Každá nová demonstrace brání režimu lhát, že protesty skončily," zdůraznila v dnešním poselství opoziční vůdkyně a hlavní Lukašenkova soupeřka v prezidentských volbách Svjatlana Cichanouská, která se po volbách uchýlila do exilu.

Od začátku protestů bylo zadrženo již více než 30.000 lidí, připomněla agentura Reuters.

Cichanouská tento týden ve středu při přebírání Sacharovovy ceny udělované Evropským parlamentem vyzvala Evropskou unii, aby odvážněji podporovala boj za demokracii a lidská práva v Bělorusku. Zástupci unijních zemí se ve stejný den shodli na rozšíření běloruského sankčního seznamu o prvních sedm institucí či firem.