Ukrajina prostřednictvím premiéra požádala v Berlíně o další zbraně

Na schůzce s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem Šmyhal řekl, že Ukrajina doufá, že Německo bude hrát hlavní roli při vzdušné obraně ve válce proti ruskému útočníkovi. Pochvaloval si, že na "bojišti se osvědčily" samohybné houfnice PzH 2000 a raketomety Mars II. "Doufáme, že dodávky těžkých zbraní bude možné navýšit," řekl Šmyhal.

V rozhovoru, který Šmyhal poskytl agentuře DPA ještě před odjezdem do Berlína, řekl, že jeho země by potřebovala také moderní tanky, německé leopardy 2 a ze Spojených států tanky typu Abrams.

"Mluvili jsme o tomto tématu. Navrhli jsme dokonce, jakým způsobem by Německo Ukrajině mohlo tyto tanky (Leopard 2) poskytnout," řekl dnes po jednání bez dalších podrobností Šmyhal.

Agentura DPA píše, že německá vláda doposud přislíbila Ukrajině zbraně v hodnotě 700 milionů eur (přes 17 miliard korun), většinu z nich již Kyjevu poslala. Mezi těžkými zbraněmi je například deset samohybných houfnic, 15 protiletadlových tanků, tři raketomety Mars II a tři vyprošťovací tanky. K možným dodávkám bojových tanků se doposud vyjadřovala skepticky. Také žádný další stát Severoatlantické aliance Ukrajině neposkytl bojové tanky vyrobené na Západě. Kancléř Scholz trvá na tom, že Německo v této věci nebude jednat na vlastní pěst.

Šmyhal měl v plánu mluvit dnes v Berlíně a v pondělí také v Bruselu o exportu ukrajinské elektrické energie vyrobené z jádra. Ukrajina ji nyní dodává do Polska, Moldavska, Rumunska a na Slovensko, denně jde o 400 až 700 megawatthodin. Šmyhal chce toto množství výrazně zvýšit, protože "Evropská unie by získala více energie a my bychom získali devizy, které nutně potřebujeme". Elektřina z jádra představuje více než polovinu elektrické energie vyrobené na Ukrajině. Její spotřeba po začátku ruské invaze kvůli bojům, migraci obyvatel i ekonomickému propadu výrazně klesla, a země má proto kapacity na vývoz.

Šmyhal je nejvýše postavený ukrajinský představitel, který do Berlína přicestoval od začátku ruské invaze trvající už déle než půl roku. Krátce před jeho příjezdem prezident Steinmeier odsouhlasil nominaci Oleksije Makejeva na post ukrajinského velvyslance v Berlíně. Doposud působí jako pověřenec vlády v Kyjevě pro sankce. Makejev v říjnu ve funkci vystřídá Andrije Melnykova. Ten vzbuzuje kontroverze kvůli svým nediplomatickým výrokům. Po vypuknutí nynějšího rusko-ukrajinského konfliktu otevřeně kritizoval politiku vlády Olafa Scholze vůči Kyjevu, kancléře označil za urážlivku.